Hlavní obsah
Výsledek kurátorům vyrazil dech. Foto: Profimedia.cz

Mistrovské dílo dostalo původní podobu, výsledek kurátorům vyrazil dech

Gentský oltář je mistrovské dílo z 15. století a jeden z nejznámějších středověkých obrazů. Přesto však dílo bratří Huberta a Jana Van Eyckových v poslední době vydalo nové tajemství.

Výsledek kurátorům vyrazil dech. Foto: Profimedia.cz
Mistrovské dílo dostalo původní podobu, výsledek kurátorům vyrazil dech

Odborníci z belgického Královského institutu pro kulturní dědictví během osmi let trvající restaurace odkryli původní podobu ústřední desky oltáře s překvapivě člověčím pohledem znázorněného beránka.

Někteří však jeho výraz vypodobený na Klanění božímu beránkovi, ústředním panelu oltáře, popisují jako „děsivý”. Stěžejní dílo vlámského umění z roku 1432 někdo v roce 1550 přemaloval. Restaurátoři nyní za pomoci chirurgických skalpelů a mikroskopů centimetr po centimetru seškrábali druhotný nátěr, aby obraz zazářil ve své prvotní nádheře.

Gentský oltář pochází z 15. století.

Foto: Profimedia.cz

Podle vedoucí restaurátorského projektu Hélène Duboisové původní beránek mnohem víc komunikoval s divákem. Upozorňuje však, že beránkovy „karikaturní” rysy, které vyplývají z naturalistického stylu malby, vyžadují další výzkum. Výsledek restaurování jednoho z nejslavnějších světových uměleckých děl však odborníci popisují jako „šok pro každého”.

Panel Klanění božímu beránkovi po staletí znázorňoval ostýchavý pohled mystického beránka, který je obětován na oltáři jako symbol Ježíše Krista. Jeho nově odkrytý pohled však kunsthistorici popisují jako „znepokojivě lidský”. Na původní malbě má totiž beránek oči posazené široko od sebe.

Na obraze, který se v pátek vrátí na své původní místo v katedrále svatého Bavona v Gentu na severu Belgie, a bude tak přístupný veřejnosti, má beránek větší a jasnější oči a propracovanější růžový nos, tvarovaný do zvonu. „Něco takového jsme v raném vlámském umění dosud neviděli,” uvedla Duboisová.

Rekonstrukce díla skončila loni v prosinci, fotodokumentace jeho původní i nové podoby se však dostala na veřejnost až v posledních dnech. Některým lidem, soudě podle ohlasů na sociálních sítích, původní vzhled beránka nahání strach. Na rozdíl od jiných obrazů, jako je španělské dílo Ecce Homo přezdívané Opičí Kristus, Gentský oltář restaurovali profesionálové, což si však vyžádalo investici ve výši 2,2 milionu eur (55,3 milionu korun).

Srovnání původní podoby beránka a jeho vzhledu po restauraci

„Výsledek nám vyrazil dech,” uvedli kurátoři Královského institutu pro kulturní dědictví v prohlášení, z něhož cituje britský deník The Guardian. „Můžeme obdivovat dílo vysvobozené z tlusté vrstvy zežloutlého laku a hrubých přemaleb, jeho nádherné mistrovství v celém jeho bohatství,” uvedli experti.

Restaurační práce, při nichž přišlo vniveč pouze pět procent původní barvy, dílu podle kunsthistoriků vrátily „původní živost, bohatství detailu a zářivé barvy”. „Klanění božímu beránkovi je nesmírně krásné,” dodali.

Gentský oltář se skládá z řady deskových panelů. Když je otevřený, měří 5,2 metru na šířku a 3,75 metru na délku. Je také pokládán za jedno z nejčastěji kradených uměleckých děl v historii. Přisvojit si ho chtěli jak Napoleonovi vojáci, tak nacisté. Jedna z oltářních desek Spravedliví soudci, ukradená v roce 1934, se nikdy nenašla, a musela ji tak nahradit kopie. Gentský oltář představuje jeden z prvních obrazů, u nichž mistři využili olejovou barvu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků