Článek
Z primitivních buněk myšího těla japonští vědci vypěstovali zuby, které pak mohli hlodavcům voperovat zpět do tlamy. Uměle pěstované zuby se pak v ústech dále vyvíjely a rostly.
"K obnově částečné ztráty funkce orgánu byla již vyvinuta metoda transplantace kmenových buněk. Ale nejdůležitější objev představuje regenerativní léčba, kdy se vytvoří plně fungující orgán v laboratoři, který může nahradit zničený nebo poškozený orgán v těle, ať už byl poškozen nemocí, zraněním či stárnutím," tvrdí Takaši Cudži z Tokijské univerzity.
Japonští vědci při pěstování zubů nepoužili kmenové buňky, ale jakési "orgánové zárodky", které jsou tvořeny již částečně specializovanými buňkami epiteliálními a mesenchymálními. Při tvorbě zubů použili jakési "pupeny", z nichž se u savců vyvíjejí normální zuby.
"Tato studie tak poskytuje první případ úspěšné rekonstrukce celého orgánu transplantací bioinženýrsky vypěstovaného materiálu," napsali Japonci.