Hlavní obsah

Jak seskočit z nejvyšší budovy v Praze: Objednat kafe a odlákat pozornost číšníků

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Nebezpečný kousek předvedl 42letý BASE jumper Karel Bejšovec, který před dvěma týdny jako první seskočil z pražského mrakodrapu City Tower. Skok uskutečnil tajně a bez povolení, když se vydával za sportovce s baťohem, a v nestřeženou chvíli se z restaurace vyšplhal na střechu 109 metrů vysoké budovy.

BEZ KOMENTÁŘE: BASE jumper seskočil z mrakodrapu na PankráciVideo: GoPro Česká Republika

 
Článek

BASE jump neboli seskok z objektů pevně spojených se zemí je extrémní sport, při kterém se pojí horolezectví a parašutismus. V Čechách se tento adrenalinový sport příliš trénovat nedá, chybí totiž dostatečně vysoké strmé skály. A tak se BASE jumper Karel Bejšovec, který má za sebou přes 650 seskoků, rozhodl uspořádat akci na vlastní pěst.

„Dlouho jsme s kamarády přemýšleli, jak je budova zabezpečená a jestli nám z toho po právní stránce nebudou hrozit nějaké problémy. Nakonec jsme si řekli proč ne,“ uvedl k plánování seskoku Bejšovec.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Celou akci plánoval necelé dva měsíce a restauraci, přes kterou se na střechu dostal, dokonce několikrát navštívil, aby si obhlédl terén. Nakonec si stanovil den a čas a společně s několika kolegy, kteří ho měli krýt, vnikl na střechu pankráckého mrakodrapu City Tower.

„V restauraci jsme si dali kávu a ve chvíli, kdy nám číšníci nevěnovali pozornost, jsme se posunuli do slepého bodu restaurace, kde mě zády kryli dva moji kamarádi. A když jsme řekli 'jdeme na to', tak jsem si nasadil helmu, zapnul kamery a začal jsem lézt na střechu. Povedlo se, za 20 vteřin jsem už stál na hraně střechy,“ popsal.

Pak už jen zbývalo zkontrolovat pohledem terén pod sebou a správně se odrazit od rohu budovy.

Hrozilo mnoho nebezpečí

„Když skáčete z nulové rychlosti, máte těžší hrudník a plné rychlosti dosahujete až po čtyřech vteřinách volného pádu. Ve chvíli, kdy uděláte špatný odskok nebo se špatně přetočíte, automaticky jdete setrvačností do rotace nebo se ocitnete hlavou dolů, což není ideální pro otevření padáku,“ vysvětlil Bejšovec.

Padák se kompletně otevře až po zhruba 50 metrech pádu. Čím víc je ale budov pohromadě, tím větší je nebezpečí nerovnoměrného sání a vzniku turbulencí.

„Největší nebezpečí je takzvaný střih padáku. To je ve chvíli, kdy se vám otvírá padák a dostane z boku jiný tlak větru. Ten padák se pak nesymetricky otevře a může se stát, že se vám otočí o 180 stupňů, což vás během vteřiny otočí čelem k budově, a to může mít fatální následky,“ dodal Bejšovec.

Do budoucna plánuje český BASE jumper expedici do mexické Vlaštovčí jeskyně. Svou hloubkou 400 metrů by mohla bez problémů pojmout třeba celý mrakodrap Empire State Building.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám