"Je to vynikající příležitost, jak se podílet na ohromném kosmickém dobrodružství," komentuje akci Don Yoemans, člen vědeckého týmu připravujícího misi ke kometě. "Vaše jméno nebo jména vašich blízkých mohou být u toho, až cesta skončí největším kosmickým ohňostrojem, jaký dosud lidstvo ve své historii uspořádalo." Cesta sondy Deep Impact totiž má skončit srážkou s cílovou kometou.

Kosmický ohňostroj na Den nezávislosti

Nejde o první akci, při níž mohli lidé celého světa připojit své jméno na sondu letící ke kometě. Již při misi Stardust, startující v roce 1998, se zájemci podepisovali na čip, s nímž automat v příštím roce obletí kometu Wild 2 a vrátí se na Zemi se vzorky prachu, který ji obklopuje. Deep Impact si však klade ještě vyšší cíle: část sondy zaparkuje na oběžné dráze kolem komety Tempel 1, zatímco jiná část se s ní srazí. Přístroje sondy pak pečlivě analyzují vše, co se po srážce stane, aby vědci mohli z těchto údajů určit materiál a strukturu komety.

Od května letošního roku začala NASA sbírat podpisy zájemců o alespoň symbolickou účast na kosmické cestě. Pokud máte zájem, můžete se připojit na webové adrese http://deepimpact.jpl.nasa.gov.  Měli byste to stihnout do února příštího roku. K nebi se váš podpis (pokud vše půjde dobře) vznese v prosinci 2004 nebo nejpozději v lednu 2005, aby se 4. července (ano, na oslavu Dne nezávislosti) téhož roku dostal do míst, kam dosud nedoputoval ani ten nejzatoulanější úřední dokument, jaký jste kdy podepsali - ke kometě Tempel 1.

Na rozdíl od všech ostatních vašich podpisů, končících většinou v zaprášených šanonech či skartovačích, bude mít tento docela zábavný osud. CD-ROM s podpisy bude ve speciálním projektilu o hmotnosti 370 kg zvaném impactor, který narazí do povrchu komety rychlostí 37 000 kilometrů za hodinu. Kamery oběžné části sondy nafilmují, jak se impactor (včetně podpisů) změní v oslňující ohňostroj a vyhloubí kráter velikosti fotbalového hřiště.

"Věříme, že symbolická účast velkého množství lidí z celého světa zvýší zájem veřejnosti o vědecké cíle mise," řekl profesor Michael A'Hearn, vedoucí pracovník týmu Deep Impact. "Především chceme zaujmout mladé studenty - potenciální organizátory a účastníky kosmických výprav budoucnosti."

Také Japonci ostřelují vesmír

Američané nejsou jediní, kdo připravují střelbu na vzdálené kosmické těleso. Počátkem května letošního roku vynesla japonská raketa M-5 z raketodromu Kagošima Space Centre do vesmíru sondu Muses-C, jejímž cílem je asteroid označený v astronomických katalozích jako 1998 SF36. Jde o těleso dlouhé pouhých 300 metrů s nepravidelným protáhlým tvarem připomínající ragbyový míč. Sonda se s ním střetne ve vzdálenosti 300 miliónů kilometrů od Země a na pět měsíců zaparkuje na oběžné dráze kolem něj.

"Asteroidy jsou cosi jako fosilie uchovávající informace o minulosti naší sluneční soustavy," přiblížil cíle mise Muses-C její vedoucí Juničiro Kawaguči z Japonského institutu pro vesmír a kosmické vědy. "Při jejich výzkumu chceme najít látky, z nichž se náš systém vytvářel, a zjistit průběh jeho formování."

Jedním z prostředků, jak toho chtějí japonští vědci dosáhnout, je ostřelování povrchu asteroidu desetikilogramovými projektily. Jejich srážky s asteroidem vymrští část materiálu do vesmíru, kde jej zachytí jakási nálevka na palubě sondy. Po ukončení "střelby" se materiál z nálevky přemístí do speciálního kontejneru, ten se uzavře a odletí zpět na Zemi. Pouzdro by mělo přistát na padáku v pouštních oblastech Austrálie v létě roku 2007. I kdyby se prostřednictvím střelby na asteroid získalo jen nepatrné množství materiálu, pro vědce by měl nevyčíslitelnou informační hodnotu.

Pokud bude mise Muses-C úspěšná, půjde o vůbec první zpáteční let k asteroidu, jaký kdy pozemští vědci připravili. Roku 2001 sice na asteroidu Eros úspěšně přistál americký automat a zkoumal jeho povrch, mise však neměla za cíl návrat na Zemi. Japonští odborníci tak znovu dokazují, že v kosmonautice a výzkumu vesmíru prostřednictvím sond rozhodně nechtějí hrát druhé housle.