Experti se domnívají, že dopad asteroidu na Zemi, který vyhubil dinosaury, mohl vymrštit dostatek materiálu, z něhož se některé úlomky dostaly až na vzdálené měsíce jako Titan. Pozemské mikroorganismy přítomné v pozemských meteoritech pak mohly na Titanu, oplývajícím organickými sloučeninami, zasít život, uvedli vědci na konferenci v americkém Houstonu.

Aby se dostaly pozemské úlomky z atmosféry Země do kosmu, je zapotřebí dopadu asteroidu nebo komety o velikost deset až 50 kilometrů. Takových je v geologické historii registrováno jen málo.

Jedním z nich je náraz asteroidu před 65 milióny let, který vytvořil kráter o šířce mezi 160 a 240 kilometry na území dnešního poloostrova Yucatán v Mexiku.

Brett Gladman z univerzity v kanadském Vancouveru se svými kolegy vypočetl, že při takovémto nárazu se ze Země odštěpilo asi 600 miliónů fragmentů, které se dostaly na oběžnou dráhu kolem Slunce. Některé z nich měly únikovou rychlost takovou, že zhruba za milión let mohly doletět na Jupiter či Saturn.

Centrem zájmu vědců je Saturnův měsíc Titan a Jupiterův měsíc Europa

Na základě počítačového modelu kanadští experti demonstrovali chování těchto částic po jejich vstupu na oběžnou dráhu. Z něj vypočítali očekávané množství úlomků, které se mohlo dostat na měsíce Jupiteru a Saturnu.

Hlavní cíle, které označili, Saturnův měsíc Titan a Jupiterův měsíc Europa, jsou předmětem zvýšeného zájmu astrobiologů, kteří studují obyvatelnost jiných vesmírných těles. Titan oplývá bohatstvím organických sloučenin, které poskytují potenciální zdroj pro primitivní životní formy. Europa je podle předpokladů domovem oceánu, který se ukrývá pod tlustou vrstvou ledu.

Gladmanův tým spočetl, že asi 20 pozemských kamenů takto mohlo doletět na Titan. Do horní atmosféry tohoto měsíce by vstoupily rychlostí deset až 15 kilometrů za sekundu. Tuto rychlou cestu k povrchu Titanu by mikroorganismy prý mohly přežít, otázkou podle některých odborníků nicméně zůstává, jak by se dokázaly vyrovnat s mrazivými teplotami Titanu, jež se podle vědců pohybují kolem minus 180 stupňů Celsia.

Do ledového měsíce Europa mohlo narazit dokonce asi 100 pozemských meteoritů. Přitažlivost Jupiteru by ale zvýšila jejich rychlost tak, že by se do povrchu měsíce vřítily průměrnou rychlostí 25 kilometrů za sekundu, v případě některých až 40 kilometrů za sekundu. Přežití aminokyselin při takovémto nárazu označil Gladman za nepravděpodobné.

Titan se velmi podobá Zemi

Měsíc Titan zkoumala nedávno evropská sonda Huygens, která na jeho povrchu přistála v lednu loňského roku. Na základě získaných údajů vědci uvedli, že Titan se v mnoha ohledech podobá Zemi, ale život je tam nepravděpodobný.

Fyzikální a chemické zákony jsou na Titanu údajně stejné jako na naší planetě, hustá atmosféra je však složená především z dusíku a metanu a postrádá kyslík. Vzhledem ke zmíněné teplotě na povrchu a silným větrům by podle expertů bylo nejlepším místem pro život na Titanu jeho nitro.