Vědci z Kalifornského technologického institutu (Caltech) oznámili, že podmořské usazeniny pocházející z konce miocénu (mladší polovina třetihor) obsahují až čtyřikrát větší koncentraci izotopu helia-3, než je obvyklé. Jádro atomu helia-3 se skládá ze dvou protonů a jednoho neutronu, zatímco běžné helium-2 má dva protony a dva neutrony.

Helium-3 je na Zemi vzácné, ale vesmírný prach, jenž dopadá na naši planetu, jej nabírá při putování vesmírem z "hvězdných větrů". Jeho koncentrace pak naznačuje, kolik v dané době dopadlo meziplanetárních kosmických částic na Zemi.

Studie amerických vědců odhaluje, že takový "déšť kosmického prachu se časově očividně shoduje s obdobím "mírného ochlazení a zesílení asijského monzunu".

Období chladu vědci často vysvětlují přítomností částic, které se do atmosféry dostaly díky sopečné činnosti nebo kolizemi s meteority. Velké koncentrace popílku nebo prachu v ovzduší způsobují, že sluneční paprsky do atmosféry hůře pronikají.