"Myslíme si, že se tam vydala kvůli rozmnožování," uvedl Ramon Bonfil z americké Společnosti na ochranu divoké přírody v časopise Science. "U afrických břehů je spousta potravy a plavba napříč oceánem je energeticky náročná a namáhavá, takže tam Nicole určitě nemířila jen kvůli lovu."

Jde o vůbec první přesně zdokumentovanou dálkovou migraci mořského živočicha. Nicole vyplula z Gansbaai v JAR v listopadu 2003 a 11 tisíc km k australskému pobřeží urazila za 99 dní, dosáhla tedy průměrné rychlosti 4,7 km/h. Koncem dubna 2004 už byla zpátky "doma". Plula téměř přímo, u Austrálie se zdržela jen krátce a opět nejkratší cestou zamířila k Africe, nešlo tedy o bezcílné toulání. Vědci zatím netuší, jak se cestou orientovala.

Překvapení vědci

Science k rekordnímu výkonu uvedl, že jde o překvapivé zjištění - dosud se předpokládalo, že žraloci se zdržují jen ve svém loveckém teritoriu. Někteří ichtyologové nicméně soudí, že se k australským břehům stahují v době páření, avšak rodí už zase "doma". Dlouhé cesty napříč oceánem byly dosud připisovány pouze tuňákům, kteří migrují například z Mexického zálivu až do Středozemního moře, jak prokázalo několik studií.

Tým vědců dvaceti africkým bílým žralokům včetně Nicole upevnil na jejich charakteristickou hřbetní ploutev miniaturní vysílačky, aby pomocí satelitů mohl sledovat jejich trasy. "Žádný vědec ani žralok přitom neutrpěl újmu," poznamenala BBC na adresu možných výtek ochránců přírody. Většinou se vydali podél pobřeží až k Mozambiku, jen Nicole vyrazila přímo na východ.

Velký bílý žralok patří mezi paryby, jež na rozdíl od ryb mají jen chrupavčitou kostru, s tou si však vystačily již stovky miliónů let. Od loňského podzimu je žralok bílý (Carcharodon carcharias) zapsán na seznamu chráněných živočichů CITES, protože v důsledku pověr o jeho krvelačnosti a o léčivých schopnostech jeho ploutví i kvůli lovu za účelem exkluzivních suvenýrů hrozí, že bude vyhuben. V některých oblastech se jeho stavy snížily za padesát let na pouhých pět procent.