Pro křesťany je Velký pátek nejtišším dnem v roce. Měl by být dnem pozastavení a rozjímání podobně, jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky bolestný či tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.

V německém Bensheimu si italská komunita připomněla dávné utrpení

V německém Bensheimu si italská komunita připomněla dávné utrpení

FOTO: Kai Pfaffenbach, Reuters

Krutou tradici už 33 let dodržuje Filipínec Ruben Enaje. Devětapadesátiletý muž se každoročně nechává ukřižovat a výjimku neudělal ani letos. Před zraky místních i turistů se Enaje nechal přibít na kříž, kde vydržel přibližně pět minut.

Vysvětluje, že jde o výraz vděčnosti za to, že přežil pád z budovy. „Příští rok se dostanu do seniorského věku. Naše kosti jsou trochu jiné, začínáte být rozbolavělý. Tuto tradici předám někomu mladšímu,” plánuje Enaje.

V Jeruzalémě absolvovaly tisíce věřících křížovou cestu

V Jeruzalémě absolvovaly tisíce věřících křížovou cestu.

FOTO: Ammar Awad, Reuters

Velký pátek si pochopitelně připomínají také lidé v izraelském Jeruzalémě, kde měl být Kristus ukřižován. Na tradiční křížovou cestu Via Dolorosa se vydaly tisíce poutníků z celého světa.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Tisíce lidí absolvovaly v Jeruzalémě křížovou cestu

Nejrůznější obřady se konaly prakticky po celém světě. V německém Bensheimu si italská komunita připomínala Kristovo utrpení například nasazováním trnové koruny. Na Filipínách se konalo tradiční sebemrskačství.

Na Filipínách se lidé nechávají bičovat

Na Filipínách se dodržují kruté tradice

FOTO: Eloisa Lopez, Reuters

Televizní půst?

V České republice tradice probíhají umírněněji. „Vzhledem k tomu, že za největší svátek Velikonoc je mezi křesťany považována Bílá sobota, věřící se duchovně připravují už v pátek, během něhož se dodržují obvyklé tradice,” říká Jakub Šárka z Lhotecké farnosti v Praze 4.

A dodržují se obyčeje i mezi mladými věřícími? „Během Velkého pátku se dodržuje půst. Nemusí to ale být jen gastronomický půst. Mnoho mladých lidí si může odepřít něco, co je pro ně běžné, v dnešní době to můžou být třeba sociální sítě či televize,” přemýšlí 25letý Šárka.

Lidé se v tento den třeba omývají vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš. Řada pověr byla také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.

Matka s dcerou u sochy Ježíše Krista v indické Kalkatě

Matka s dcerou u sochy Ježíše Krista v indické Kalkatě

FOTO: Rupak De Chowdhuri, Reuters

Velký pátek je prvním dnem velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví asi ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, ale i v Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě. Státním svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Od roku 2016 je opět státním svátkem a lidé si tak ve spojení s Velikonočním pondělím užívají čtyři dny pracovního klidu.