Oriaz mravence nafilmoval u stavení v národním parku Guanacaste. Dodal, že most byl sestaven pouze z mravenců, kteří nevyužili žádného nataženého provazu nebo jiného předmětu.

Jak ale mohou mravenci takové mosty stavět, když nemají žádné jasné velení a jsou navíc prakticky slepí? Před několika lety vědci přišli na algoritmus, kterým se při stavbách mostu mravenci řídí a který je jednoduchý a nesmírně efektivní.

Pokud se kolonie pohybuje, mravenec je naučený zpomalit, pokud se mezi ním a mravencem před ním utvoří větší mezera. Při stavbě mostů pak přicházejí na řadu dvě pravidla, která umožňují vytvořit stabilní most.

Základem je jednoduchý reflex

První říká mravenci, že pokud pocítí, že po něm leze jiný mravenec, musí se zastavit. Mravenec přes svého nehybného kolegu přeleze, ale pokud most není dostatečně veliký, stále existuje mezera, která je příliš velká, a proto musí mravenec zpomalit. Mravenec za ním na něj vyleze a tím znehybní dalšího. Tento proces se řetězově opakuje, dokud se přes překážku nevytvoří stabilní most.

Mravenec dokáže unést až padesátinásobek své váhy. Ostatní mravenci mu tudíž nedělají žádný problém.

Mravenec dokáže unést až padesátinásobek své váhy. Ostatní mravenci mu tudíž nedělají žádný problém.

FOTO: Profimedia.cz

Jenže mravenci své mosty nestaví tak, aby si co nejvíce zkrátili cestu, ale aby jejich cesta za potravou byla co nejvíce ekonomická. To dokázali vědci pokusem, kdy mravence nechali běhat po trase s překážkou ve tvaru „V“. Místo aby mravenci vytvořili dlouhý most a zkrátili si tak nejvíce trasu, utvořili most menší. Do mostu bylo zapojeno méně mravenců a více jich mohlo nosit potravu.

Mravenci poznají efektivnost mostu

Zejména pro putující kolonie mravenců v džunglích je toto ekonomické chování nesmírně důležité. Během pochodů totiž celá kolonie může využívat kolem padesátky mostů, což může tvořit až 20 procent mravenců. Delší mosty by tak znamenaly poměrně citelný výpadek v zásobování.

Kolektivní inteligence mravenčích kolonií je jedním z nejvíc fasicnujících přírodních úkazů.

Kolektivní inteligence mravenčích kolonií je jedním z nejvíc fascinujících přírodních úkazů.

FOTO: Profimedia.cz

Jenže mravenci nevědí, kolik jich je, aby mohli určit, kolik se jich vyplatí použít ke stavbě mostu. A tady přichází na řadu pravidlo druhé, které si evolucí tento hmyz vyvinul. Mravenci cítí, jakou frekvencí po nich ostatní druhové z kolonie chodí. Pokud frekvence klesne pod určitou mez, mravenec opustí most a přidá se k zásobovačům.

Poznatky, které mohou pomoci lidstvu v chápání toho, jak funguje skupinová inteligence, kterou by mohlo použít při tvorbě robotů, nejsou však ani zdaleka kompletní. Vědci se stále pokoušejí zjistit, například jak mravenec pozná, kterou překážku je třeba obejít a kterou je lepší přemostit.