Článek
Lidé, kteří mají tendence být více znechuceni cizími tělesnými pachy, inklinují rovněž spíše k autoritářským politickým názorům, v případě prováděné studie, k pravicovým autoritářským názorům. S tímto výsledkem publikoval svou studii tým okolo Jonase Olofssona ze Stockholmské univerzity.
Na počátku je třeba si připomenout, že korelace neznamená kauzalitu. Studie tedy průzkumy zjistila vztah mezi nelibostí ze zápachu a sklonem k autoritářským názorům, to ale neznamená, že by jedno zapříčiňovalo druhé. Oboje ale může vycházet ze stejných biologických pudů, které v sobě máme hluboce zakořeněné.
Výzkum navazuje na několik předchozích experimentů, které se znechucením jako jednou z nejsilnějších emocí a jeho souvislostí s politickými názory rovněž zabývaly. Olofsson popisuje znechucení jako primitivní (nikoliv v hanlivém smyslu) emoci, která je zakořeněná v našem biologickém naprogramování k přežití.
Za vším stojí snaha vyhnout se nemocem
„Domníváme se, že čich je základ tělního systému detekce patogenů, takže znechucení z tělních zápachů může být ten nejvíc primitivní a základní způsob, jak škodlivé patogeny zjistit,“ říká Olofsson.
Studie naznačuje, že znechucení biologickými pochody je provázané se znechucením morálním. Čím silněji odsuzujeme tělesný zápach, tím více budeme inklinovat k odsuzování jiných morálních hodnot.
Během výzkumu proběhly tři studie s celkovým počtem 750 respondentů. Účastníci studie odpovídali na otázky z okruhu sociálních, fiskálních či politických témat a následně zodpovídali i na otázky míry znechucení.
Rovněž byla hodnocena míra znechucení a souhlas či nesouhlas s určitými tvrzeními. V dotazníku byla například věta: „Naše země potřebuje silného lídra, aby zničil radikální a nemorální směry, které se dnešní společností šíří.“ Na bodové škále dotazující rovněž ohodnotili větu: „Sedíte vedle přítele a povšimnete si, že mu neskutečně silně páchnou nohy.“
Za vším hledej evoluci
Olafsson nicméně dodává, že korelaci lze vysledovat mezi znechucením ze zápachu a tendencí k autoritářství, nikoli tendencí ke konzervativním hodnotám.
Roger Giner-Sorolla z univerzity v Kentu, který na studii nespolupracoval, prohlásil, že výsledky podporují závěr ostatních studií, které tvrdí, že lidé citliví na fyzické znechucení jsou méně tolerantní vůči „nižším třídám“.
„Jak napsal Orwell v Cestě do Wigan Pier: ´Je to, jak jsme si mysleli - nižší třídy smrdí,´“ podotkl Giner-Sorolla a dodává, že sociální předsudky, se kterými se setkáváme, je možné připsat na vrub evoluci, protože využívají znechucení, které vzniklo jako obrana před cizími nemocemi.
Na závěr jedno upozornění: Pokud vám vadí, že sousedovi smrdí nohy, neznamená to, že jste fašista.