Možná to bude pro někoho překvapující, ale step má v Česku, nebo spíše Československu, dlouhou tradici. „Neodmyslitelně patří k první republice, kde byla stepařská vystoupení tradičními čísly v kabaretech. V jednom z filmů stepuje i Adina Mandlová a není tajemstvím, že i herec Vlastimil Brodský byl velmi kvalitním stepařem, který si touto činností v mládí přivydělával,“ řekl Právu Pavel Bartůněk.

Když přitom v roce 1993 s manželkou školu R+P Brno zakládal, byla to hlavně škola taneční. „Step jsem sice měl při studiích na JAMU, ale nikdy jsem se mu nevěnoval. Až pak se to nějak vyvrbilo, že jsme to zkusili, a stepařský obor se rozjel. Dneska už jsou mí žáci dávno lepší než já, a to je jim deset let. A tak je to správné, protože žák by měl přerůst svého učitele,“ usmívá se Bartůněk s tím, že většina dnešních pedagogů na škole mu prošla rukama jako děti.

Ke stepu patří i nápadité kostýmy a choreografie.

Ke stepu patří i nápadité kostýmy a choreografie.

FOTO: Květoslav Frgal

Step už dávno není jen o pohybu nohou. „Můžete mít nohy ze zlata, ale to už je málo. Naše škola je tak úspěšná i proto, že se snažíme neustále posouvat vpřed a hledat nové cesty, propojovat step s tancem, obsáhnout celý prostor sálu, nehledě na to, že stepař musí mít i správný výraz, nesmí být takříkajíc mrtvý,“ vypočetl Bartůněk.

V Brně vyrůstá i jedna z největších hvězd současného světového stepu. Ve svých šestnácti letech je Tobiáš Košír pětinásobný mistr světa i Evropy a letos se chystá vkročit do elitní kategorie dospělých. „Je to neuvěřitelný talent, u kterého se sešly skvělé tělesné dispozice s profesionalitou a podporou rodiny. V tak nízkém věku je už hvězdou první kategorie, ostatně letos letí do Bostonu na jednu z nejznámějších škol stepu, kam zvou jen ty nejlepší z nejlepších, aby tam měl svůj workshop,“ dmul se pýchou Bartůněk.

Rád hledá nové cesty

Právě Amerika je země stepu zaslíbená. „Obrovské talenty tam potkáte na ulici, step je tam součást folklóru. Američané dominují i na mistrovstvích světa, ale my jsme hned za nimi,“ chválil své svěřence zakladatel školy.

„Díky stepu vnímám svět jinýma očima, naslouchám rytmům kolem sebe a stepuji všude, kde se dá. Step je pro mě úžasným prostředkem, jak člověk sám vlastním rytmem může dotvářet jakýkoli hudební podklad, a stávat se tak vlastně autorem nové skladby. Úroveň stepu se neustále zvyšuje a pro mě je velkou motivací být součástí současného i budoucího směřování tohoto tance. Láká mě hledání nových cest, propojování stepu s netradičními hudebními žánry a rozšíření stepu i na méně tradiční místa,“ řekl Právu Košír.

Dvě z největších hvězd školy Sára Titzová a Tobiáš Košír

Dvě z největších hvězd školy Sára Titzová a Tobiáš Košír

FOTO: archiv

Mezi dívkami roste podobný talent v jedenáctileté Sáře Titzové, která sbírá úspěchy právě pod vedením o pár let staršího kolegy Košíra. S nadsázkou by šlo říct, že Sára stepovala dříve, než uměla pořádně chodit, protože stepu se věnuje od necelých čtyř let. „Stepuji, protože to nedělá každý jako třeba fotbal. Jedním z mých cílů je i zpopularizovat step, aby se o něm dozvědělo více lidí, je to totiž sport, tanec a zábava v jednom. Dá se říct, že stepuji všude, ve škole, v kuchyni, na zastávce autobusu,“ smála se Sára.

Velké cíle

Ve svých letech je už dvojnásobnou mistryní Česka v sólo stepu, další republikové tituly má i z dalších disciplín, jako je duo nebo trio. Z mistrovství Evropy si naposledy přivezla dva tituly za vítězství v duu a formacích. „Chtěla bych se stát i mistryní světa a dělat vlastní choreografii, jako můj trenér a vzor Tobiáš,“ svěřila se Sára, která kromě stepu tančí i hip hop a street dance v soutěžní skupině Lentils.

Ale ne z každého dítěte, které překročí práh školy R+P Brno, musí být nutně hvězda. „Mé motto je spokojenost dětí i rodičů. Pokud step dítě baví a těší se na hodiny, stojí za to ho podporovat. Step navíc vybaví děti i pro život, zejména když se tančí ve skupině. Už malé dítě totiž ví, že není samo, a bere na sebe odpovědnost za výkon celku. A navíc, za první rok dva málokdy poznáte, jestli má opravdu talent. A i ten největší talent potřebuje čas, podporu a správnou příležitost,“ upozornil Bartůněk.