Článek
Obrovský orgán patřil jedné ze dvou velryb, jejichž těla byla v roce 2014 nalezena u ústí řeky Trout na ostrově Newfoundland. Samotný nález považují experti za unikátní. „Těla plejtváků se většinou potopí na dno, protože na rozdíl od ostatních velryb nemají na těle příliš tuku,“ uvedl pro Reuters asistent kurátora sbírky savců Burton Lim.
Těla ležela pod nánosem tlejících řas nejméně rok a půl. Během té doby uhnila i většina masa, srdce jedné z velryb však zůstalo pozoruhodně zachované. Než se však stalo muzejním exponátem, muselo ještě urazit dlouhou cestu.
Náročný proces plastinace
Srdce bylo odesláno do německého Gubenu v Braniborsku, kde ho odborníci zakonzervovali náročnou metodou plastinace, známou zejména díky kontroverzní výstavě lidských těl Bodies.
Aby zabránili rozkladu, napustili vědci srdce formaldehydem. Pak ho namočili v acetonu, aby vyloučili veškeré molekuly vody z tkáně. Tento náročný proces trval přes šest měsíců. Následně orgán namočili ještě do silikonového polymeru a uzavřeli ho do vakuové komory.
V prostředí, kde tlak v podstatě odpovídal podmínkám ve vesmíru, byl aceton postupně nahrazen polymerem. Před plastinací vážilo srdce plejtváka obrovského nejméně 180 kilogramů. Podle Lima se není čemu divit. „Někteří dinosauři byli větší, ale co se týče váhy, jsou plejtváci nejtěžší stvoření, která kdy obývala planetu Zemi,“ uvedl Lim.
Srdce je pro vědce velice cenné
Srdce neslouží pouze jako atrakce. Vědci nyní mapují přesné rozměry cév a velikost srdečních komor, které dříve mohli jen odhadovat. Získají tak mnohem lepší poznatky o velrybí fyziologii.
Výstava v kanadském muzeu potrvá do začátku září. Její součástí je rovněž i 80 metrů dlouhá kostra, která patřila rovněž plejtvákovi obrovskému.