Carol prý zahořela k nádraží láskou na první pohled, když jí bylo devět let. Že je náklonnost oboustranná, zjistila Američanka až před několika lety, kdy podle svých slov pocítila neskutečnou energii ze zdi, ke které stála zády. „Měla jsem velmi blízko k orgasmu, skoro jsem se bála, že si mě všimne ostraha a vykáže mě ze stanice,“ cituje ženu portál Daily Mail.

Intimnosti jsou mezi Carol a železniční stanicí i nyní. I když ne v takovém smyslu, jak by si mnozí představovali. „Nechci nikoho pobuřovat, nemáme fyzický sex na veřejnosti. Ale chodím k jedné části, kde se setkávají dvě zdi. Tam se jí dotýkám a mám pocit, že mě drží a líbá mne. A nejvíce mě vzrušuje, když ještě slyším projíždějící vlaky,“ vypráví žena. Dodává, že orgasmus pak prožívá čistě mentální.

Ačkoli není nynější svazek právně ošetřen, Carol nosí prstýnek, a dokonce si změnila své příjmení na Santa Fe. „Moci ji miluju, je tak romantická,“ tvrdí o své vyvolené. Navštěvuje ji každý den, z domu to má na nádraží zhruba 45 minut. Na posměšky žena navíc nedá, podle ní je přitažlivost k objektům zcela normální sexuální orientace jako heterosexualita či homosexualita, nikoli mentální porucha.

V minulosti byla Carol zamilovaná i do člověka, byla zhruba rok a půl vdaná za muže. „Milovat lidi jsem se vždy bála. U Daidry ten pocit nemám. Rozhodně bych nemohla nikdy milovat jinou železniční stanici, ona je ta jediná,“ uzavírá žena.