Můžeme Velkou čínskou zeď vidět z vesmíru?

Nemůžeme a dokázalo to již několik astronautů. Jak z nízké oběžné dráhy Země, tak i z povrchu našeho „přirozeného satelitu“, který je od nás vzdálen přes 384 tisíc kilometrů, nemůžeme linku uměle nahromaděného kamení spatřit pouhým okem. Dokonce ani čínský vesmírný hrdina, astronaut Jang Li-wej, tento mýtus nepotvrdil.

Pohled na Velkou čínskou zeď, severozápadně od Pekingu.

Pohled na Velkou čínskou zeď, severozápadně od Pekingu.

FOTO: Profimedia.cz

Fáma přitom vznikla ještě předtím, než se první vesmírní kovbojové vypravili na cestu ke hvězdám. V roce 1932 napsal amatérský americký antropolog Robert Ripley, že Velká čínská zeď „by mohla být“ jedinou člověkem vytvořenou stavbou viditelnou pouhým okem z povrchu Měsíce. Samozřejmě jeho domněnku vzal okamžitě celý svět jako fakt.

Říká se jí „Velká zeď“?

V angličtině se po čínské návštěvě amerického prezidenta Richarda Nixona v roce 1972 uchytil název, který příliš neodpovídá jménu, kterým sami Číňané svou ohromnou památku nazývají. První slova, která prezident Nixon pronesl, když vstoupil na Zeď, byla: „What a great wall,“ čímž překvapivě velmi výstižně, přitom prostě Zeď pro celý svět překřtil. „Velká zeď“ se okamžitě uchytila a vstoupila i do českého překladu, proto čínský div nazýváme Velkou čínskou zdí.

Jenže Číňané tento zahraniční název překvapivě nepoužívají. Čchang Čcheng je její pravé jméno a dá se přeložit jako „Dlouhá zeď“, nebo také „Dlouhé město“. Jedním z názvů je i „Zeď dlouhá deset tisíc mil“, přičemž deset tisíc mil nemá odpovídat skutečné délce, ale je čínskou referencí pro nezměrnost a obecně obrovskou délku celé stavby. Čínští básníci ji také nazývali „Drak země“ či „Fialová zeď“.

Je opravdu tak stará?

Prolistujte encyklopedie a historické knihy a ty vám potvrdí, že první zmínky o Zdi pocházejí už z roku 771 př. n. l. Zeď, kterou dnes zná celý svět a chodí ji navštěvovat denně davy turistů, byla ale ve skutečnosti postavena kolem 15. století. Dřívější zdi, které si ještě stavěly rozdělené čínské státečky v období vzájemných válek, byly pouhé valy, příkopy a opevnění.

Zvlněná zeď částečně pokrytá sněhem

Zvlněná zeď částečně pokrytá sněhem

FOTO: Profimedia.cz

První obrovskou stavbu nechal poprvé kolem roku 220 př. n. l. postavit první císař centralizované Číny, Čchin Š´-chuang-ti; propojil již existující zdi a jednolitá Zeď se táhla napříč severem Číny. Většina původní Zdi dávno zmizela, nejčastěji navštěvovaná část Pa-ta-lin severozápadně od Pekingu, kam míří většina turistů, byla zrenovována, aby přitáhla co nejvíce lidí. Za největší a přitom praktický vtip místních se pak bere pozvat cizince k její opravě.

Byla skutečná nedobytná?

Devět metrů široká, osm metrů vysoká, umístěná do strategických pozic a vybavená zbraněmi i tisíci vojáky, kteří po staletí odráželi hordy nájezdníků. Velká čínská zeď se jeví jako nedobytná, ovšem pokud jste měli na své straně zrádce, který otevřel bránu nepříteli, sebevíc vysoká stavba z tvrdého kamene vám byla k ničemu. To se stalo v roce 1644 u Šan-chaj-kuan a do Číny pronikly armády, které daly za vznik nové dynastii Čching. Ta v zemi vládla až roku 1911.

Je největším hřbitovem na světě?
Velká čínská zeď je obrovským magnetem pro turisty ze všech koutů světa.

Velká čínská zeď je obrovským magnetem pro turisty ze všech koutů světa.

FOTO: Profimedia.cz

Nejjednodušší způsob, jak postavit ohromnou zeď, bylo nepříliš překvapivě násilí. Milióny lidí formou nucené práce strávily na její stavbě velkou část svého života. Mýtem ovšem je, že pokud některý z pracovníků na stavbě zemřel, jeho tělo se jednoduše přidalo mezi kameny. V pozůstatcích Zdi se nikdy žádná těla nenašla. Jediné možné vysvětlení, kde se tato informace vzala, je pravděpodobně výmysl historiků, kteří mohli chtít očernit minulost země. Tak jako tak strašlivé příběhy tisíců pohřbených pracovníků pořád táhnou ke Zdi hromady turistů.