O tomto účinku pomsty na lidské tělo napsal New York Magazine, který čerpal z nedávné studie zveřejněné v odborném časopisu Journal of Personality and Social Psychology.

V první části studie autoři požádali skupinu dobrovolníků, aby napsali osobní esej. Eseje si pak navzájem vyměnili s tím, že jim na ně druhý napíše upřímnou hodnotící reakci. V některých případech ovšem namísto skutečné zpětné vazby dostali předem napsané hanlivé hodnocení tepající jejich psaní i je samotné.

Vědci pak všem rozdali vúdú panenky s vysvětlením, že si mají představit, že panenka představuje osobu, která je v domnělém hodnocení tolik urazila. A ukázalo se, že zapíchnutí několika špendlíků do hadrové postavičky dokázalo značně zlepšit náladu účastníků.

Ověřili to pomocí hry

Ovšem vědci si kladli otázku, zda je tímto pokusem jasně prokázáno spojení mezi pomstou a záměrem pomstít se. Ano, účastníci využili příležitost, aby se (svým způsobem) pomstili nepřátelům. Ale byli by ochotni sami podobnou příležitost vyhledat, aby se cítili lépe?

Lidé spolkli pilulku, která měla mít uklidňující účinky. Šlo však o placebo, ale lidé pak neměli nutkání někomu se mstít.
FOTO: Ondřej Krynek, Novinky

S cílem najít odpověď na tuto otázku si autoři studie našli jinou skupinu dobrovolníků, kterým dali pilulku, jež údajně zostří jejich poznávací schopnosti. Ve skutečnosti se ovšem jednalo jen o placebo. Několika účastníkům zároveň vědci namluvili, že pilulka má také schopnost stabilizovat jejich náladu, a že se tudíž budou psychicky cítit stejně, dokud její efekt nevyprchá.

Po spolknutí pilulky hráli hráči týmovou počítačovou hru, která ale byla naprogramována tak, aby někteří měli dojem, že je jejich spoluhráči ignorují.

Pomstu vyhledávali

Po skončení hry vědci nabídli dobrovolníkům možnost „potrestat“ týmové kolegy vysláním nepříjemně hlasitého zvuku do sluchátek. Většina těch, kteří se cítili ukřivděni, se pro tento krok rozhodla – s výmluvnou výjimkou.

Ti hráči, kteří věřili, že jim pilulka stabilizovala náladu – a že se tedy nebudou cítit lépe, pokud spoluhráče „ztrestají“ – tuto možnost nevyužili. Jinými slovy si účastníci nejen užili pomstu za domnělou křivdu. Vyhledávali ji jako způsob, jak se cítit lépe.

Není to příliš lichotivé zjištění stavu naší kolektivní psychiky, ale zároveň jde o jednu z věcí, které je dobré vědět, dodává New York Magazine. Pokud si této skutečnosti budeme vědomi, možná se nám podaří vztek a touhu po pomstě přesměrovat do něčeho produktivnějšího. A pokud všechno selže – při troše starého, dobrého klení se člověku taky uleví a nemusí se mstít.