„Podle toho, co víme, je sport v Rusku ovlivňován státem. A stát stál za tím, že ta dopingová akce tam probíhala. Já si myslím, že rozhodnutí olympijského výboru je správné, že je potřeba potrestat stát, ne jednotlivce. A jak je chcete potrestat jinak než tím, že je pošlete domů,“ řekl Pafko. Doping se podle jeho slov asi nepodaří zcela vymýtit, ale podle jeho názoru je to správné rozhodnutí. „Nevím, jestli to úplně vymýtí doping, ale je to krok správným směrem,“ prohlásil.

Vzhledem k tomu, že se hry konají v tak vzdálené destinaci, moderátor Libor Bouček se profesora Pafka ptal na problém časového posunu, s nímž mohou mít někteří problémy. „Já myslím, že sportovci jsou připraveni na závodění v zemích, kde je časový posun. Každý sport ví své a ví, jak dlouho tam sportovec má být, aby byl připraven,“ řekl Pafko.

Lékařův názor ostatně potvrdili i sami sportovci oslovení webem Sport.cz. Shodovali se v tom, že časový rozdíl, kterému musí v Riu čelit, pro ně není větším problémem.

Pafka, který holduje cyklistice, mrzelo, že v náročném sobotním závodě nedojeli čeští borci Štybar a König. „Byl to extrémní závod, ale pro diváka zajímavý. Brazilcům bych ale vytkl organizaci, neviděli jsme totiž klíčové momenty. Nechápu, proč motorka nejela s čelem závodu,“ postěžoval si.

Ačkoli se cyklistice věnuje pravidelně, nenajezdí toho na kole tolik, kolik by si představoval. „Je to málo, asi tak 3000 kilometrů ročně, ale zase to jezdím pravidelně,“ dodal. Pravidelnost je podle něj ve sportu to nejdůležitější.

K možnosti nákazy virem zika se omezil jen na konstatování, že obavy jsou podle něj částečně dílem médií.

Přetahování lanem jako olympijský sport

Ve studiu se ze sportovců zastavil tenista Bohdan Ulihrach a komentoval vydařený tenisový víkend. Bývalý úspěšný hráč je přesvědčen, že Česko nějakou medaili v tenisu získá. Největší naději vidí v ženském deblu, kde máme dvě želízka v ohni.

Pro odlehčení si reportérka Sport.cz vyzkoušela přetahování lanem. Možná tomu nebudete věřit, ale tento sport byl součástí olympijských her, konkrétně v letech 1900 až 1920. Dokážete si představit, že by byl na olympiádě i dnes?

A co bezpečnost?

Brazilec Ricardo Hoineff, který žije v Praze, se vyjádřil k bezpečnosti v Rio de Janeiru.

„Rio není úplně nejbezpečnějším místem na světě. Člověk, který tam žije, je zvyklý, že si nevezme hodinky a že omezuje telefonování na ulici, aby to nepřitahovalo pozornost. Moje máma nebyla nikdy v Brazílii okradena, ale tady v Praze v tramvaji v roce 1992 ano,“ řekl se smíchem Hoineff. „Není to tak bezpečné jako Praha, ale člověk se s tím musí naučit žít,“ dodal.

Ve studiu jeho slova doplnily Hana Ženíšková a Petra Fléglová, které Rio navštívily s dalšími přáteli jako turistky.

„Nenarazily jsme na nic, co by nás ohrožovalo. Místní byli velmi milí, snažili se přátelit. Byly jsme všechny čtyři blondýny, takže jsme pro ně spíš byly zajímavé,“ uvedly mladé ženy k jednomu z ožehavých témat letošní olympiády.