„Absolvoval stejnou zpáteční cestu jako Kolumbus před pěti sty lety,“ řekl ve středu v Římě na společné tiskové konferenci s americkým velvyslancem Johnem Phillipsem italský ministr kultury Dario Franceschini.

Osmistránkový dopis, jehož hodnota je odhadována na půl miliónu až milión eur (až 27 miliónů Kč), byl v roce 1990 prodán švýcarskému sběrateli. Od něj ho v roce 1992 koupil jiný sběratel na aukci v New Yorku a v roce 2004 ho získala knihovna amerického Kongresu.

Americký velvyslanec v Itálii odmítl sdělit identitu osoby, která vzácný dopis dodala americké knihovně, a ujistil, že knihovna ho nabyla v dobré víře. Oznámil také, že je v běhu vyšetřování celého případu.

Přetisk originálu dopisu Kryštofa Kolumba o objevení Nového světa z roku 1493.

Přetisk originálu dopisu Kryštofa Kolumba o objevení Nového světa z roku 1493.

FOTO: Domenico Stinellis, ČTK/AP

Hledal cestu do Asie, přistál v Novém světě

Ředitel Riccardiovy knihovny ve Florencii Fulvio Stacchetti uvedl, že záměna originálu za falzifikát se mohla uskutečnit v roce 1950 nebo 1951, když knihovna zapůjčila dopis národní knihovně v Římě. Dodal, že šlo o jediný případ, kdy dokument opustil Riccardiovu knihovnu a kdy mohl být s větší pravděpodobností vyměněn.

Nejznámější z mořeplavců, který je považován za objevitele Ameriky, vyplul na svou nejslavnější výpravu 3. srpna 1492 s cílem najít novou cestu do Asie, na níž by evropské lodě neohrožovali Turci. A s takovým přesvědčením také v roce 1506 zemřel. Přitom už před jeho smrtí koloval po Evropě Spis o Novém světě od Ameriga Vespucciho.

Španělsku, v jehož službách Kolumbus nový kontinent objevil, přinesla tato událost bohatství a moc, pro domorodce byla ale počátkem zkázy. Zejména kvůli evropským chorobám v 16. století výrazně klesl počet původního obyvatelstva Ameriky. Podle odhadů vymřelo přes polovinu domorodců, někde všichni (například na Haiti a v Dominikánské republice).