„Na nic si nestěžoval a byl v pohodě," řekl Zdeněk Slanina z katedry kybernetiky a biomedicínského inženýrství Vysoké školy báňské v Ostravě, který na pokus dohlížel. Šimíček poté, co opustil komoru, musel chvíli cvičit a lékař mu kromě pobytu v teple naordinoval také zvýšený přísun tekutin, protože jeho tělo bylo při osmihodinovém pobytu v extrémních podmínkách dehydrované.

Šimíček se rozhodl otestovat v kryokomoře svoji fyzickou a psychickou odolnost, kterou zocelilo několik pěších výprav v okolí jezera Bajkal. I po dlouhých hodinách strávených ve stostupňovém mrazu si občas postěžoval, že je mu ve spacáku až horko. Před tímto pokusem totiž zvýšil počet izolačních vrstev, které jeho tělo chrání před mrazem, protože mu při zkoušce bylo chladno od země.

Marek Šimíček vstupuje do kryokomory.

Marek Šimíček vstupuje do kryokomory.

FOTO: Luděk Peřina, ČTK

V mrazivé komoře teplických lázní proto na začátku týdne ulehl na podložce do dvou speciálních spacáků, na kterých byl ještě přehoz. Na sobě měl tričko, svetr a kvalitní péřovou bundu. Hlavu dobrodruha zdobila stará kožešinová čepice a na nohou měl masivní ponožky, které mu upletla matka.

Důkladná prohlídka

Před pokusem Šimíčka důkladně prohlédl lékař a odborníci na jeho tělo umístili čidla, která měřila důležité životní funkce, jako je EKG, tělesná teplota či dýchání. Komunikovat mohl Šimíček s obsluhou měřících přístrojů pomocí mobilního telefonu a vysílačky. Experti zároveň hlídali kvalitu vzduchu v komoře.

Anesteziolog Lubomír Šmuk, který na nevšední pokus dohlížel, novinářům řekl, že Šimíček byl dobře připravený. „Už několikrát přespával v extrémních podmínkách kdesi na Sibiři, kde jsou teploty okolo 60, 70 či 80 stupňů pod nulou," uvedl. Odborníci nyní vyhodnotí, jak se cestovatelovo tělo ve stostupňovém mrazu chovalo a zároveň si díky netradičnímu pokusu ověřili odolnost měřící techniky.