Podle knihy Time to Eat the Dog: The Real Guide to Sustainable Living (Čas sníst psa: Opravdový průvodce trvale udržitelným životem) Land Rover vytvoří za rok provozu uhlíkovou stopu odpovídající potravě vyprodukované na 0,84 hektaru půdy, ve stejných jednotkách potřebuje velký pes 1,1 hektaru a malé osobní auto jen 0,41 hektaru.

Lépe na tom ale nejsou ani kočky, jejich uhlíková stopa spotřebuje 0,15 hektaru ročně, což je jen o něco málo míň než automobil Volkswagen Golf. Domácí křeček má pak nesrovnatelně menší stopu představující 0,014 hektaru, stejnou spotřebu má běžící plazmová televize.

Západní svět má uhlíkovou stopu extrémně vysokou

Průměrná uhlíková stopa v rozvíjejících se zemích světa je 1,8 hektaru na osobu, v rozvinutých zemích Západu ale 6 hektarů.

„Tato kniha neobsahuje žádné recepty na život. Jen říkáme, že musíme jako lidé uvažovat a znát ekologický vliv některých našich činností a věcí, které máme a které bereme jako naprosto samozřejmé,“ uvedl autor publikace Robert Vale.

Cyklisté neekologičtí?

Asi nejzajímavějším údajem celé knihy je informace, že zcela naplněný Boeing 747 je energeticky efektivnější v poměru pasažér na kilometr, než cyklista. Ať už jede pomalu či rychle, musí sníst nějakou potravu na výdej energie, kterou na kole spálí. A pokud se předpokládá, že se po takové jízdě osprchuje, vychází už z porovnání letadlo vítězně.

Podle kritiků je kniha napsaná poměrně dobře, zejména vzhledem k tomu, že autor nabízí přesná data ze kterých čerpal a na kterých svou práci založil. Jeho kniha je tak spíš jakousi ekologickou matematikou, aby si každý mohl spočítat, jakou zátěží je pro přírodu právě on sám. Zvířecí mazlíčci mají v knize také svou sekci, autor však jistě nedoporučuje, aby se jich lidé začali zbavovat a nepořizovali si je. Věří jen, že se lidé zamyslí nad tím, nakolik ekologický život vedou.