Vědci studují vztahy mezi samci a samicemi šimpanzů mimo jiné i proto, že jsou to v živočišné říši nejbližší příbuzní lidí. Mimo jiné tak mohou snadněji ověřit hypotézy o těchto vztazích u loveckých tlup prvních lidí, u nichž se předpokládá, že úspěšní lovci měli více žen a také více potomků.

Dosud však důkazy pro hypotézu, že funguje směna maso za sex, u šimpanzů i u prvních lidí chyběly. Němečtí vědci proto provedli sérii výzkumů v Národním parku Taï na Pobřeží slonoviny. Cristina M. Gomesová a Christophe Boesch zde v terénu zjistili, že samice kopulují se samci, kteří se s nimi alespoň jednou rozdělili o maso.

Samci se sice nejčastěji dělí o maso se samicemi v říji, ale podle vědců ani tato okolnost nemění nic na tom, že maso významně zvyšuje šance samců na úspěch - podle Gomesové až dvojnásobně. Navíc vztahy sex za maso jsou budované i z dlouhodobého hlediska. Tedy, že úspěšnější jsou samci, kteří se dělí se samicí nebo samicemi pravidelně po delší dobu. Podle vědců to mimo jiné znamená, že šimpanzi vnímají čas - minulost, přítomnost a budoucnost a umí i plánovat a přizpůsobit své chování nějakému budoucímu cíli.