Mračno objevila již v roce 1963 mladá americká astronomka Gail Smithsová. Až dosud ale odborníci nevěděli, zda se od galaxie vzdaluje, nebo se k ní blíží. Až vědci z americké Národní radioastronomické observatoře (NRAO) a Wisconsinské univerzity dokázali, že se mrak přibližuje.

Na základě údajů získaných pomocí největšího pozemského radioteleskopu v Green Banku v Západní Virginii spočítali, že obří oblak vodíku se řítí ke galaxii rychlostí 240 kilometrů za sekundu a s Mléčnou dráhou se srazí v úhlu 45 stupňů. Mračno je podle nich 11 000 světelných roků dlouhé a 2500 široké.

Podle vedoucího výzkumného týmu Felixe Lockmana z NRAO mrak v současnosti rotuje souběžně s Mléčnou dráhou ve vzdálenosti asi 40 000 světelných let od Země. Zároveň se k ní ale pomalu přibližuje.

Odkud oblak přišel, se neví přesně

"Nevíme zcela přesně, odkud přišel, neboť jeho dráha je trochu nejasná, ale můžeme říct, že začíná navzájem reagovat s okrajem Mléčné dráhy," sdělil Lockman . Vodíkové mračno je podle něj přitahováno gravitační silou galaxie.

Až se obě vesmírná tělesa srazí, vyvolá to obrovské tlakové vlny v plynu, který se nalézá v Mléčné dráze. "Bude to jako odpálení bomby," popsal kolizi doktor Lockman, "ale zároveň přitom vznikne množství nového plynu, který může mít jiné vlastnosti než existující plyn."

Nová slunce rychle vyhasnou

Tyto tlakové vlny odstartují masivní zrod nových hvězd. Tato nová obří "slunce" však budou mít jen relativně krátkou životnost, než explodují jako supernovy. "Za pár miliónů let to bude vypadat jako nebeská oslava Nového roku s obrovskými prskavkami vylétávajícími z oblasti galaxie," přiblížil Lockaman střet Mléčné dráhy s mračnem.

Podmínkou ale je, že silná gravitace oblak plynu neroztrhá. „V tuto chvíli to ale vypadá, že drží pohromadě docela pevně,“ uvedl spoluautor zprávy Robert Benjamin,. Astronomové předpokládají že část jasných hvězd v Gouldově pásu, který leží poblíž našeho Slunce, vznikla podobným způsobem.

Lockman dodal, že chystaná srážka je prvním případem, který vidíme.