"Líheň v železárnách není náhoda. Využíváme teplou vodu, která se ohřívá během technologických procesů. Urychlujeme tím  proces výtěru," vysvětlil generální ředitel Klatovského rybářství Václav Voráček. Ročně líheň vyprodukuje dvacet miliónů kapřího plůdku. "To je pro naše potřeby dostačující," konstatoval Voráček.

Jak přichází kapr na svět? "Pro výtěr máme připravené mateční ryby starší čtyř let. Rozdělené podle pohlaví je nejprve necháme dva až tři týdny v nádržích ve vodě s ustálenou teplotou, aby dosáhly pohlavní zralosti. Týden před výtěrem aplikujeme rybám hormony tak, abychom časově sladili uvolnění jiker a mlíčí. K vlastnímu oplodnění dojde po smíchání jiker a mlíčí. Obaly jiker jsou lepkavé, protože v přírodě se přilepují na rostliny. V našich podmínkách ale musíme jikry lepu zbavit, aby se na sebe nepřilepily.

Průměrný Čech sní ročně kilogram sladkovodních ryb

Směs poté propláchneme mlékem a poté odleptané a již oplodněné jikry umístíme do skleněných lahví s vodou, kde se do tří dnů začnou z jiker kulit plůdky," hovořil Voráček o vzniku rybího života. Umělý výtěr je už nedílnou součástí chovu ryb velký rybářských společností všude ve světě. "Sami si tím regulujeme počty ryb pro ustálenou výrobu," prohlásil Voráček.

Spotřeba sladkovodních ryb v ČR podle Voráčka zůstává stále na stejné úrovni, zhruba 30 let je to jeden kilogram na hlavu za rok. Mořská ryba, jejíž cena je v průměru poloviční proti sladkovodní, také stagnuje na čtyřech kilogramech na osobu.