Luis Carlos de Noronha Cabral da Camara, kterého přátelé označovali za samotáře, se tak rozhodl už ve svých 29 letech. Svou poslední vůli zaregistroval za přítomnosti dvou svědků u notáře v Lisabonu. 

"K velkému překvapení zaměstnankyně notářské kanceláře požádal o výroční telefonní seznam a začal náhodně vybírat jména. Notářka mu pak položila několik otázek, aby si prověřila jeho mentální zdraví, ovšem Luis si byl dokonale vědom toho, co dělá," řekl jeden ze svědků Aníbal Castro Vila v rozhovoru pro týdeník Sol. "Chtěl se prostě povyrazit tím, že zanechá svůj majetek neznámým lidem," dodal.

Da Camara se narodil v bohaté lisabonské rodině. Nikdy se neoženil a žil z prodeje svého majetku. Čas trávil doma, kde si četl nebo poslouchal hudbu, tvrdili jeho sousedé. Zemřel ve věku 42 let přirozenou smrtí.

Dědicové se rozdělí o jeho dvanáctipokojový byt v centru portugalské metropole, dále o dům v Guimaraesi na severu země a automobil za 25 000 eur.

Většina nečekaných dědiců byla při obdržení zprávy o dědictví přesvědčena, že jde o špatný vtip. "Myslel jsem, že jde o nějaký podvod. Denně slyšíme mluvit o špatných vtipech, které si někdo udělal ze starých lidí. Jeho jméno mi bylo naprosto neznámé. Jak bych mohla dědit po muži, kterého jsem vůbec neznala?" poznamenala důchodkyně Helena.