Radar sondy Cassini odhalil více než 75 jezer o velikosti od tří km do 70 km. Některá jezera se jeví částečně suchá, zatímco jiná jsou kapalinou zcela zaplněná. S největší pravděpodobností také dochází k vypařování, nebo k němu alespoň docházelo. Přinejmenším některá jezera mohou mít svůj původ v impaktním kráteru, který se zaplnil tekutinou. Podobně jako na zemi jezero v Oregonu.

Další jezera mají více vroubkovaných okrajů, s postupným snižováním radarového jasu k centru jezera. Tato jezera jsou s největší pravděpodobností spojená s kanály a může se jednat buď o "odvodněná" jezera, nebo o jezera propojená z podpovrchovými zásobami tekutiny. V jezerech se navíc nacházejí oblasti, které se na radarovém snímku jeví jasněji než okolí. Interpretace takovýchto oblastí je, že se patrně jedná o ostrovy.

Vědci také jako eventuální možnost uvádějí, že jezera na Titanu existovala pouze v dávné minulosti a to co pozorujeme dnes, nejsou jezera zaplněná kapalinou, nýbrž sypkým materiálem.

Přítomnost jezer na Titanu by dokazovala, že zdejší atmosféra má funkční ,,koloběh´´ metanu. V tomto cyklu jsou jezera naplňována srážkami kapalného metanu, který se pak opět vypařuje. Na zimní polokouli Titanu se přitom jezera průběžně naplňují a zvětšují metanovým deštěm a na polokouli letní naopak jezera vysychají a zmenšují se, možná dokonce vyschnou úplně.