Hlavní obsah
V denním studiu je momentálně ve třech ročnících 25 studentů. Pro dospělé nabízí škola prvním rokem jednoletý kurz hodinářství. šanci získat výuční list. Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

V Jihlavě se lze vyučit hodinářem, kurz pro dospělé má plno na tři roky dopředu

Na tři roky dopředu jsou zabraná místa ve výuce hodinářství pro dospělé na Střední škole průmyslové, technické a automobilní v Jihlavě. Jako jediná škola v ČR i na Slovensku nabízí vyučení v oboru hodinář. Poskytuje tříleté denní studium hodinářství i roční kurz pro dospělé. Zvažuje také provozování hodinářské dílny pro veřejnost, jak uvedl zástupce ředitele Vladimír Panáček.

V denním studiu je momentálně ve třech ročnících 25 studentů. Pro dospělé nabízí škola prvním rokem jednoletý kurz hodinářství. šanci získat výuční list. Foto: Luboš Pavlíček, ČTK
V Jihlavě se lze vyučit hodinářem, kurz pro dospělé má plno na tři roky dopředu

Kurz základů hodinářství pro dospělé škola nabídla před rokem. Zájem je i přes zpoplatnění výuky podle Panáčka velký, hodinářem se chtějí stát třeba i majitelé firem, právníci nebo lékaři.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Nejšikovnější mohou získat stipendium

V denním studiu má škola momentálně 25 studentů. „Už mám za sebou gymnázium a nechtěl jsem jít na vysokou školu. Nebaví mě se učit, raději bych dělal něco rukama. Tahle práce mě baví a naplňuje,” řekl student Jakub z Tábora.

Kdykoli jsem v nějakém jiném městě, jdu do hodinářství a vyptávám se, zda opravují kukačky. Většinou mi řeknou, že už se nic takového nedělá. Naši studenti je opravit musejí.
Hana Peřinová, učitelka

Nejšikovnější studenti mají nárok na stipendium, za půl roku mohou získat až 4500 korun.

Zatím nahodile provádí škola také opravy pro veřejnost. Jde o zajímavý výukový materiál, který učňům rozšiřuje obzory, žádný finanční přínos z toho ale škola nemá.

Mistr odborného výcviku Jaromír Ondráček se studenty

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

„Když už si někdo neví se starými hodinami rady a ve všech hodinářstvích řeknou, že jde o neopravitelnou věc, obrací se na nás. A skoro vždy mu umíme pomoci,” poznamenal učitel Jaromír Ondráček.

Dle zástupce ředitele Panáčka nyní škola uvažuje o změně zřizovací listiny, která by umožňovala provozování běžné hodinářské dílny.

Nejen vyměnit, ale i vyrobit

Práce budoucích hodinářů je nemyslitelná bez trpělivosti. Trénují ji na starých budících, náramkových hodinkách i pendlovkách. A nepotřebují jen zvládnout výměnu dílů, ale i jejich výrobu – třeba setrvační hřídele.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

„Dneska je to jednoduché, vezme se nová a vymění. Já ale chci, aby se naučili i něco vyrobit. Když dostanou starožitné hodiny, těžko do nich nějakou setrvačku seženou. Tady se učí, jak ji vysoustružit,” vysvětlila učitelka Hana Peřinová.

„Vidím to tak, že když je hodinář šikovný, určitě se tím uživí,” řekla Peřinová, která má zkušenosti s provozováním vlastní živnosti. Najít hodináře ochotného opravovat i složité mechanismy je podle ní čím dál obtížnější.

Mistrová odborného výcviku Hana Peřinová (vlevo)

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

„Kdykoli jsem v nějakém jiném městě, jdu do hodinářství a vyptávám se, zda opravují třeba kukačky. Většinou mi řeknou, že už se nic takového nedělá. To naši studenti je opravit musejí,” zdůraznila.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Hodinářské učiliště funguje na Jihlavsku už od roku 1954, jak je možné se dočíst na webových stránkách města Polná. Právě tam byla výuka prvních hodinářů v září 1954 zahájena. Pod různě obměňovanými názvy a s doplněním oboru fotograf fungovalo učiliště v Polné do roku 2005.

Následně se výuka jemných mechaniků – hodinářů – přesunula do Jihlavy. Nejdřív byla součástí Střední školy obchodu a služeb, před dvěma lety se z rozhodnutí zřizovatele, kterým je Kraj Vysočina, dostala pod průmyslovou školu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků