Hlavní obsah

Praxe je pro absolventy výhodou, získané zkušenosti většina využije

Právo, kil

Podzimní měsíce jsou obdobím, kdy mnoho absolventů vstupuje na trh práce. K jejich přijímání jsou podle zjištění Informačního systému o uplatnění absolventů škol (ISA) otevřenější střední a velké organizace, méně pak menší firmy. Jakou roli v tom hraje praxe při studiu? Získané pracovní zkušenosti každopádně poté v zaměstnání využívá 65 procent absolventů.

Foto: Profimedia.cz

U většiny firem platí, že každý nový zaměstnanec musí projít potřebným zaškolením.

Článek

Studenti technických oborů, jako jsou strojírenství, elektrotechnika či chemie, mají větší možnosti získat praxi již během studia, což pro ně může být velkou výhodou při uplatnění v oboru. V případě učňovských oborů bez maturity jsou praxe povinné.

Absolventům často chybí adaptabilita a ochota na sobě pracovat.
Radomír Ambrož, Sanela

Podle zjištění ISA na praktické zkušenosti kladou důraz zejména zaměstnavatelé z průmyslu a stavebnictví. Méně je vyžadují zaměstnavatelé v oblasti služeb, informací, financí, vědy či vzdělávání.

Vybírají přímo ve školách

„Často studenti již v průběhu studia pracují ve firmách na různé typy úvazků a potom je pro ně přechod velmi jednoduchý. Zažili jsme však i situace, kdy absolvent nechápal, že se z práce nemůže jen tak omluvit a nepřijít,“ vysvětluje Petra Vránová z české potravinářské firmy Alika.

Podle Radomíra Ambrože ze společnosti Sanela, která vyrábí sanitární elektroniku, absolventům často chybí adaptabilita a ochota na sobě pracovat. Disponují sice teoretickými znalostmi, ne všichni jsou ale schopni uplatnit je v praxi. To jsou některé firmy schopné do jisté míry podchytit tím, že si absolventy vybírají samy nebo si je zajišťují už ve školách.

Rozhodují podmínky

„V technických oborech, kde panuje dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků, má výběr ve školách velmi dlouhou tradici,“ dodává Ambrož.

Důležitým aspektem u uchazečů o zaměstnání je vedle praxe také ochota přestěhovat se za prací. Radomír Ambrož ze společnosti Sanela sídlící v Lanškrouně má zkušenost, že absolventi spíše zůstávají ve větším městě a domů se nevracejí. Ve společnosti Alika, která sídlí v Čelčicích u Prostějova, naopak problémy s odlivem mladých pracovníků do měst nemají. Odvíjí se to ale i od osobních priorit uchazečů o zaměstnání a od toho, jaké podmínky je zaměstnavatel schopen nabídnout.

Ze zkušeností Petry Vránové vyplývá, že absolventi se nejvíce zajímají o mzdu, pracovní perspektivu ve firmě, nabízené benefity a pochopitelně o náplň práce a kvalitu kolektivu. U většiny firem platí, že každý nový zaměstnanec se musí seznámit s celkovým chodem společnosti a většinou projít i potřebným zaškolením.

„Každý nově příchozí absolvent dostane seznam činností, které se musí naučit zvládat, spolu se jménem lektora, který mu v případě potřeby pomůže,“ připomíná Vránová.

Hlavní je zájem o práci

Značná část absolventů především středních škol není podle Vránové spokojena s využitím svých znalostí a dovedností v praxi, přitom zájem o obor projevují především vysokoškoláci, středoškoláci hledají jakékoliv místo v kanceláři. Proto v mnohých firmách dávají přednost spíše zájmu o věc než vystudovanému oboru vzdělání a s ním spojenými znalostmi a dovednostmi. Tento postoj zastává například logistická a spediční společnost Bohemia Cargo z Děčína.

„Při pohovorech se soustředíme hlavně na ‚lidské vlastnosti‘ uchazeče. Zda má předpoklady loajálnosti k firmě, jak zapadne do kolektivu a jestli lze očekávat, že u nás setrvá dlouhodobě,“ zdůrazňuje obchodní ředitel společnosti Jiří Šindler.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám