Článek
Kůň je inteligentní zvíře, které vás neposuzuje podle postavení ani podle příjmu. Je mu úplně ukradeno, zda máte v pořádku fakturace, transformaci podniku nebo jestli vám právě vrcholí obchodní sezóna. Před koněm samotným jsou si manažeři a lidé všech profesí rovni.
Nezáleží na tom, zda máme koně vlastního nebo jsme si přišli jen tak někam zajezdit. Jde vždy o nový začátek vztahu, na jehož stranách jsou kůň a člověk. Jestliže člověk věnuje svoji pozornost tvorovi, jehož váha je sedminásobkem jeho vlastní hmotnosti, je zde reálný předpoklad, že kůň tuto pozornost opětuje.
Nástroj přirozené komunikace
Zvládnutí přirozené komunikace mezi vámi a koněm někdy pomůže víc, než sebelepší manažerský komunikační trénink.
"Mám koně amerického plemene paint horse ustájeného na soukromém ranči za městem. Tam za ním jezdím, společně trénujeme, jezdíme do přírody a učíme se navzájem jeden od druhého. Můj kůň je maximálně pozorný, ale pouze do té doby, než mi zazvoní mobil," říká Michaela, jinak velmi vytížená manažerka PR a reklamy.
"S výrazem "nevnímáš mě, jdu si po svém" přestane reagovat na jakékoliv hlasové pobídky a gestikulace, protože podvědomě cítí, že s ním v tu chvíli nejsem. Získat si zpět jeho zájem a důvěru vyžaduje značné úsilí a je to pro mě ten nejlepší trénink v umění pozitivní motivace."
IBM, Ford a koňská mentalita
O fenoménu tzv. přirozené komunikace byly popsány stovky knih, hlásí se k ní světoznámí trenéři, jako například Monty Roberts, který aplikoval nenásilnou komunikaci s koněm na management velkých firem. Jeho přednášky v IBM či ve Fordu se setkaly s velkým úspěchem.
Tento Texasan se prostřednictvím koní snažil "udělat svět lepším" a svoje poznatky aplikoval nejen ve světě byznysu, ale i v komunikaci s problémovými sociálními skupinami. Když v roce 2004 navštívil v rámci své jediné show v ČR jedno z nápravných zařízení v Českém Těšíně, nezkrotní mladiství delikventi se po dvaceti minutách dialogu s tímto charismatickým kovbojem stali nadšenými posluchači se zájmem o vše.
Změna pohledu na svět
Koně mají tu úžasnou moc, že stmelují lidi podobných zájmů. Společné vyjížďky v přírodě, společný adrenalin při jezdeckém a westernovém sportu, to vše je pozitivní motivací pro nové vztahy a naděje. Řadě hendikepovaných manažerů koně otevřeli nový pohled na svět.
Ivan, který je na vozíčku, začal před nedávnem s ježděním na koni a dnes má vlastní ranč se čtrnácti koňmi v Jižních Čechách. Jeho dcera zde učí nové lidi zacházet s koňmi bez násilí, pomocí respektu a důvěry. "Splnili jsme si svůj sen," svěřuje se Ivan, který z vozíčku řídí nejen ranč, ale také farmaceutickou společnost. Veškeré výdělky reinvestuje do koní.
Dalo by se říci, že kůň je nemocí i lékem zároveň. Nemusíte být přitom ani v sedle. Pobyt v přírodě, pohyb při ošetřování koně i kontakt s tímto reálným "nevirtuálním" světem koní vás nesmírně obohatí. Uvažujte o tom. Alespoň malou chvíli.