„Na trhu chybějí především lidé se středním technickým vzděláním – praktici na pozicích mistrů, techniků, projektantů či přípravářů,“ připomněl Michal Novák z pracovního portálu Profesia.

„Jejich úbytek částečně souvisí s demografickým vývojem. Silná poválečná generace těchto ‚fachmanů‘ dospěla do důchodového věku a mladí s technickým nadáním dnes většinou střední školou nekončí, jdou studovat na vysoké školy. I o ně je velký zájem, firmy se na technických univerzitách snaží získat potenciální zaměstnance už v době jejich studia,“ doplnil.

Nouzi mají i rodinné firmy

Problém s hledáním technicky zaměřených kádrů mají rovněž společnosti, jež byly ještě nedávno pro zaměstnance atraktivním cílem – menší a střední firmy rodinného typu.

„V našem úzce specifickém oboru nikdy nešlo o masu uchazečů o zaměstnání, ale zájemci o práci u nás se vždy našli. A to i díky působení ve Zlínském kraji, který se v nezaměstnanosti v rámci ČR drží na předních příčkách. To se ale nyní změnilo,“ posteskl si Miroslav Maňásek, ředitel uherskohradišťské společnosti Aquarex Waterprofit, která dodává vybavení pro změkčování vody.

Při získávání nových zaměstnanců stále zůstává pádným argumentem finanční ohodnocení. Podle údajů portálu Platy jsou na tom nejlépe techničtí odborníci v oboru bezpečnost a ochrana, kde byla průměrná mzda za rok 2017 lehce přes 30 tisíc korun. Nad 29 tisíc korun si vydělali techničtí pracovníci v automobilovém průmyslu a přes 28 tisíc v průměru se dostali i v energetice a stavebnictví.

Na spodních příčkách pomyslného mzdového žebříčku techniků jsou obory lesnictví, vodohospodářství, životního prostředí (24 300 Kč) a zdravotnictví (20 100 Kč).