Rosecký se věnuje konstrukci výrobních strojů. Účastní se i projektů se zahraničními firmami, které se zaměřují na robotiku. V ČR se podle něj průmyslové roboty nevyrábějí a návrhem se zabývá jen jedna firma.

Jaký je aktuální stav v českém strojírenství z hlediska automatizace?

Pokud se budeme srovnávat s Asií, tak vedeme. Je nutné se však srovnávat s lepšími, a to je západní Evropa a Amerika – díky jejich silné spolupráci, jež je dána historicky již od 17. století, kdy začali Angličané kolonizovat území za Atlantským oceánem.

I Češi se podílejí na technických projektech po celém světě. Tato spolupráce je ale bohužel s ohledem na celkovou produkci spíše ojedinělá. O to více je třeba vážit si zaměstnavatelů, kteří se nebojí investovat do vývoje a zahraniční spolupráce.

Jakým způsobem se bude trend robotizace ubírat v následujících letech?

Bylo by asi úsměvné, abych ve svých 24 letech predikoval budoucnost českého průmyslu. Sdělím tedy názor, který považuji za kompromis mezi názory odborníků důstojného věku na takové otázky a mým současným pohledem.

Mnoho významných českých firem je v „železné košili“ z minulých dob, avšak tímto způsobem se již fungovat nedá. Celosvětový technický pokrok neustále zrychluje nutnost inovací výrobků všeho druhu. Některé české podniky však reálně produkují řadu let pořád stejné stroje – a proto pomalu mizí z trhu.

Není třeba se bát, že by lidé pracující ve strojírenských provozech přišli o práci kvůli robotům. Výjimkou může být automobilový průmysl.

Je nutné, aby na vedoucích pozicích byli lidé spolehliví, čestní a adekvátně kvalifikovaní. Pokud si nebudeme na nic hrát, ani tehdy sice nebudeme nejlepší na světě, ale jsem přesvědčen, že můžeme být mezi těmi nejlepšími. A o to dnes jde, jelikož špičkové výrobky jsou výhradně plodem spolupráce.

Co vlastně obnáší profese odborníka na roboty? Čemu se tito experti věnují a plánují se věnovat?

Každé automatizované zařízení, což jsou i roboty, má dva pilíře. Prvním je vlastní konstrukce, následující je virtuální programování. Lze si tedy vybrat, zda mě bude bavit konstrukce a budu vymýšlet velikost robota či tvary jeho ramen, nebo budu psát program a nakonec robota „oživím“.

Jak se budou roboty uvádět do provozu v budoucnu, lze jen hádat, avšak je pravda, že dnes jsou již schopné reagovat například na nějaký náhlý stav. Jeden výrobce průmyslových robotů zveřejnil video, jak robot hraje ping-pong s člověkem. Ovšem jsou to technologie tak nákladné, že se českých firem zřejmě zatím netýkají.

Jaký to bude mít vliv na společnost z hlediska zaměstnanosti?

Kolem tohoto tématu je mnoho pohádek. Žádný. Roboty se používají hlavně v provozech, ve kterých čeští občané pracovat nechtějí (lakovny, slévárny apod.). Také v době recese, kdy bylo hodně nezaměstnaných, těžké provozy nemohly volné pozice obsadit.

Pokud budoucnost umožní nasazení robotů do takových provozů, mohlo by to snížit uplatnění migrantů. To je vše. Není třeba se bát, že by lidé pracující ve strojírenských provozech přišli o práci kvůli robotům, to vylučuji.

Robot navíc potřebuje údržbu...

Přesně tak. Jestliže do firmy plánují implementaci průmyslových robotů, zaměstnanci se nemusejí bát o své místo. Naopak ve většině případů jim to práci usnadní.

Abych byl přesný, výjimkou je automobilový průmysl. Tam roboty nahradily skutečně tisíce lidí. Je to dáno hlavně tempem, které si musí automobilka udržet.

Je třeba sebrat dětem tablety a vrátit je ke kostkám.

I přesto tam pracují další tisíce lidí a práci, kterou zastávají robotizovaná pracoviště, by stejně prakticky nikdo dělat nechtěl. Pro úplnost, roboty nenahrazují jen lidskou práci, ale v mnoha případech i práci manipulační. Tudíž místo vysokozdvižného vozíku podává kusy robot. To na počet zaměstnanců nemá vliv.

Je pracovní činnost robota levnější než práce člověka?

Průmyslového robota je nejvýhodnější aplikovat do velkosériové výroby. Čím méně stejných kusů budeme vyrábět, respektive čím častěji budeme měnit jeho pohyby, tím se náklady na provoz zvyšují.

Trh s roboty je rozsáhlý, proto doporučuji při implementování robota na danou aplikaci projekt nejprve zkonzultovat s odborníkem z oboru – z průmyslové praxe či s vysokou školou.

Co bude v budoucnu potřeba pro udržení práce?

Kdo si chce udržet práci, musí v ní dosahovat jistých kvalit. Je to hodně o osobním přístupu a iniciativě. V technickém oboru najde uplatnění každý, kdo bude chtít. Naopak ředitelé velkých strojírenských podniků už počítají, kolik jim za pár let bude chybět kvalifikovaných pracovníků.

Když to s mírnou nadsázkou shrnu, je třeba sebrat dětem tablety a vrátit je ke kostkám.