Možnost šéfovat sám sobě nejvíce v evropském srovnání nadprůměrně oceňují i čeští manažeři, a to 26 procent oproti 21 procentům v Evropě.

Dávat lidem možnost zorganizovat si, jakým způsobem budou svou práci provádět, je recept, který zkrátka u MSP imponuje a přispívá k jejich úspěchu.

Kontrola nad pracovním prostředím

„Ve výsledcích průzkumu ve všech třech skupinách (zaměstnanci, manažeři, majitelé) přes různé odlišnosti najdeme společné jmenovatele: díky práci pro konkrétní malou či střední firmu chtějí mít kontrolu nad tím, jak bude vypadat jejich pracovní prostředí, anebo chtějí dát do souladu svůj pracovní a soukromý život,“ vysvětlila pro Novinky mluvčí českého Microsoftu Lenka Čábelová.

Lidé chtějí mít podle ní stále více vliv na to, jak bude jejich práce vypadat, odkud budou pracovat, zda budou pevně vázáni ke kanceláři, nebo jestli budou moci pracovat z domova či jiných míst. Zaměstnanci MSP nejsou výjimkou – lepší sladění pracovního a soukromého života a kontrolu nad pracovním prostředím kladou na druhé a třetí místo za možnost vytvářet skvělé produkty a služby.

Kontrolou nad pracovním prostředím může být myšleno jak fyzické prostředí (včetně možnosti vzít si do práce občas dítě či domácího mazlíčka), tak možnost přizpůsobit průběh pracovního dne svému biologickému rytmu a rodinným potřebám, stejně tak kultura firmy jako taková.

Flexibilita práce

Uvažování různých pracovních skupin je v lecčems podobné, možnost flexibility se týká i běžných zaměstnanců.

„Moje osobní zkušenost je taková, že někteří manažeři jsou zpočátku skeptičtí, dokud to sami nevyzkoušejí. Pak zjistí, že když občas zůstanou doma, udělají spoustu práce, na kterou se v kanceláři nemohou soustředit, a začnou tento trend podporovat i ve svých týmech,“ doplnila pro Novinky Čábelová.

Negativa: nižší příjem a stres

Práce v MSP s sebou může samozřejmě nést i negativní aspekty a pocity. V evropském průměru dominuje stres (34 procent) a to, že si lidé nevydělají tolik, kolik by chtěli (27 procent). Na třetím místě je nestabilita (17 procent).

V Česku dominuje nižší příjem, než jaký si lidé představovali, a to u 40 procent všech respondentů, s tím, že více je to vidět u zaměstnanců: 44 procent. Stres (35 procent) je na druhém místě. Další faktory jsou již vyrovnané a výrazně nižší.