Především v horkých letních dnech se v klimatizovaných kancelářských prostorách pravidelně vedou spory mezi těmi, kteří chtějí mít v místnosti co nejnižší teplotu, a těmi, kteří přes letní oblečení nechtějí navlékat svetry a ponožky.

Neustálé přepínání klimatizace pak může způsobit vyhrocení vztahů – nastavení klimatizace je jednou z nejčastějších příčin hádek v kancelářích vůbec.

Hluk a vyrušování

Rušivý vliv kolegů je často nesnesitelný, zejména v hromadných, takzvaných open space kancelářích. Kolegové za vašimi zády si hlasitě sdělují své zážitky nebo telefonují. A vám se nedaří soustředit na naléhavý úkol. Na soustavné rušení hlukem způsobeným kolegy si stěžuje třetina kancelářských pracovníků.

Co dělat? Klasické stavební úpravy jsou časově i finančně náročné, pomoci ale může chytrá a u nás poměrně nová technologie, sound masking. Řešení je založeno na jednoduchém principu: rušivé vlivy okolí potlačuje nevtíravá tichá kulisa připomínající šumění větru.

Nejrušivější je srozumitelná lidská řeč, takže pokud snížíme její zřetelnost, lidé v místnosti ji přestanou vnímat a pocítí výraznou změnu k lepšímu.

Příčinou únavy v kanceláři pak může být i nedostatek přirozeného světla. [celá zpráva]

Otevřené kancelářské prostory mají navíc kromě snižování schopnosti se soustředit podle zjištění vědců také nepříznivý vliv na paměť. [celá zpráva]

„Nesprávně řešené prostory kanceláří představují skutečně zásadní problém. Nedostatečná pozornost věnovaná této oblasti může vést k únavě, bolestem pohybového aparátu, neschopnosti soustředit se nebo k hromadění stresu,“ shrnula již dříve výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Kolegové nezvládající techniku

Samostatnou kapitolou jsou méně technologicky zdatní kolegové. Ne že by se na nic jiného než na techniku neptali. Ale dotazy typu „jak se to či ono dělá na počítači“ jsou obecně nejčastější.

Pokud prokážete, že máte počítače „na háku“, stanete se cílem mnoha dotazů – počínaje tiskárnou, která netiskne (protože došel papír), a konče makry v tabulkách, která si dělají, co chtějí.

V tomto případě je pomoc lehká – proškolení. „Počítačová gramotnost u nás sice stoupá, ale je smutným faktem, že ani mladí lidé, kteří se zdají být srostlí s technikou, často nemají zažité základní počítačové dovednosti požadované v praxi,“ konstatoval Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas.