Hlavní obsah

Za práci o víkendu má zaměstnanec nárok na příplatek nebo volno

Právo, Novinky, kil, fš

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Standardní doba, kterou trávíme v práci, je 40 hodin týdně. Ze strany zaměstnavatelů však stále více rostou nároky na časovou flexibilitu zaměstnanců a nezřídka se stává, že mnozí pracovníci mají směny i o víkendu, ve svátek či v noci. Takovou práci navíc musí zaměstnavatel kompenzovat, a to buď ve formě příplatků, nebo náhradního volna.

Foto: Profimedia.cz

Pokud zaměstnavatel vyžaduje, abyste do práce chodili o víkendu, má povinnost vyplácet vám ke mzdě také příplatek ve výši 10 procent průměrného výdělku.

Článek

„V poslední době se často přistupuje k tomu, že je pracovní doba flexibilní. Je tedy daná pevná část pracovní doby, kdy musí být zaměstnanec na pracovišti, ale může přijít dříve či odejít později tak, aby se celková strávená doba na pracovišti rovnala 40, resp. 37,5 hodiny týdně. Za přesčas se potom nepočítá doba strávená dopracováním chybějících hodin z předchozího dne,“ připomíná Denisa Janatová z personální agentury AC Jobs.

Práce přesčas může být podle ní nařízena nad tento rámec pouze se souhlasem zaměstnance.

Nikdy nesmí dojít k tomu, že by vám zaměstnavatel příspěvek neposkytoval vůbec.
Ivana Brancuzká, Crowe Horwath

Pokud zaměstnavatel vyžaduje, abyste do práce chodili o víkendu, má povinnost vyplácet vám ke mzdě také příplatek ve výši 10 procent průměrného výdělku. Příplatek ve stejné výši vám náleží také v případě, že pracujete v noci, tedy mezi 22. až 6. hodinou.

„Na výši a formě vyplácení příplatku za víkendové a noční směny se lze dohodnout. V případě domluvy může být příplatek také vyšší, popřípadě se smí vyplácet třeba měsíční paušální částkou. Nikdy však nesmí dojít k tomu, že by jej zaměstnavatel neposkytoval vůbec. Stejně tak jej nemůže nahradit například benefitem v podobě stravenek, poukazů a dalších výhod,“ upozorňuje Ivana Brancuzká ze společnosti Crowe Horwath.

Za svátek volno

V případě práce ve svátek je situace poněkud odlišná. Primární kompenzací je placené náhradní volno, které vám zaměstnavatel musí poskytnout nejpozději do tří měsíců, pokud se nedohodnete jinak.

Volno odpovídá rozsahu práce, kterou jste vykonávali ve svátek, a náleží za něj náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Vedle toho máte ale také možnost domluvit se, že vám zaměstnavatel místo náhradního volna vyplatí k dosažené mzdě příplatek v minimální výši průměrného výdělku.

„Pozitivní zprávou je, že se příplatky sčítají. Nastala-li by například situace, že byste museli jít do práce některý víkendový den, který by byl zároveň státním svátkem, náleží vám kompenzace jak za práci o víkendu, tak za práci ve svátek. Pokud by se navíc jednalo o přesčas, nikoliv o předem stanovenou směnu, která by spadala do běžné pracovní doby, dostali byste také příplatek za přesčas,“ dodává Brancuzká.

Reklama

Související články

Studium při práci má své výhody i povinnosti

Začít se studiem při zaměstnání není snadné, dodatečné získávání znalostí je totiž časově i finančně náročné. Pokud je zvyšování kvalifikace důležité pro...

Výběr článků

Načítám