Článek
| Mám nárok na náhradu škody, která mi byla způsobena při práci na dohodu? Jedná se o odcizení 800 Kč z kabelky. Dělám inventuru v různých firmách. Přitom věci (oblečení, boty, zavazadla) mám obvykle uloženy v zázemí firmy. Situaci jsem nahlásila vedoucímu. Na to jsem dostala odpověď, že nemám na nic nárok, protože do práce nemáme nosit cennosti. |
Jak se liší dohoda od pracovní smlouvy?
Oblíbenost dohod spočívá právě v jejich jednoduchosti. Dohody jsou osvobozeny od mnoha zákonem stanovených povinností, které se v běžném pracovním poměru týkají zaměstnanců a především zaměstnavatelů.
Odpovědnost za škodu je upravena stejně, ať už se jedná o zaměstnance v pracovním poměru, nebo o zaměstnance na dohodu.
Nevztahuje se na ně úprava dovolené, odstupného či cestovních náhrad, pokud se tak strany nedohodnou.
Odpovědnost za škodu
Odpovědnost za škodu jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance, je upravena stejně, ať už se jedná o zaměstnance v pracovním poměru, nebo o zaměstnance na dohodu.
Pokud je tedy tzv. dohodáři způsobena například škoda na zdraví (v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání), majetku (v důsledku odvracení škody) anebo na jím odložených věcech, může se jako kterýkoli jiný zaměstnanec domáhat její náhrady za podmínek stanovených zákonem.
Škoda na odložených věcech
Zaměstnavatel je přímo ze zákona odpovědný za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce (například hodinky, oděv, kabelka, přiměřené množství peněz) a které si zaměstnanec odložil při plnění svých pracovních povinností nebo v přímé souvislosti, a to na místě k tomu určeném nebo obvyklém.
POZOR: Pokud se nejedná o věci, které se obvykle do práce nosí, ani o věci, které zaměstnavatel dobrovolně převzal do zvláštní úschovy, odpovídá pouze za škodu do výše 10 000 Kč.
Jestliže by však tuto škodu způsobil jiný zaměstnanec, nebo by se jednalo o věc, kterou zaměstnavatel do zvláštní úschovy převzal, pak zaměstnavatel odpovídá za škodu v plném rozsahu.
Zaměstnavatel by tak za věci zaměstnance neodpovídal pouze v případě, kdyby je zaměstnanec neuložil na místě k tomu určeném (nebo obvyklém, nebylo-li žádné místo určeno), nebo kdyby škodu bezodkladně neohlásil, tedy nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
Zaměstnavatel se však nemůže zbavit své odpovědnosti prohlášením typu oblíbených cedulek: „Za odložené věci neručíme“.
Shrnutí případu
Pokud jste si tedy odložila kabelku v zázemí firmy a žádné jiné místo k jejímu uložení nebylo určeno, pak se můžete domáhat náhrady za odcizenou hotovost, neboť částku ve výši 800 Kč nelze považovat za cennost, kterou do práce obvykle nenosíme. A i kdyby tomu tak bylo, stále by byl zaměstnavatel povinen nahradit vám škodu do výše 10 tisíc.
Pokud jste tedy nahlásila ztrátu včas, máte plné právo se náhrady škody po zaměstnavateli domáhat.
Odpovídali David Borovec a Kristýna Veselková z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
