„Oba sektory mají výrazně odlišné představy o spolupráci,” píše se v materiálu. Veřejný sektor se podle něj snaží určovat cíle a výsledky spolupráce kvůli rozvoji vědy, zatímco podnikatelé se snaží dosáhnout rychlého, konkrétního ekonomického efektu.

„Příčinou neúčinné spolupráce může být také skutečnost, že podnikatelský sektor je ve svých výzkumných potřebách saturován z veřejných zdrojů,” uvádí obsáhlá zpráva.

Soukromé peníze málo podporují veřejnou vědu

Nejvýznamnějším zdrojem financí pro tuzemský výzkum a vývoj byly podle dat z let 2014 a 2015 podnikatelské zdroje, a to více než 45 miliard korun. Meziročně vzrostly o 2,3 miliardy Kč. Veřejné zdroje, zejména ze státního rozpočtu, činily 28,6 miliardy korun, a z veřejných zahraničních zdrojů se loni využilo 13,7 miliardy Kč.

Analýza ale uvádí, že se soukromé peníze podobně jako v předchozích letech výhradně využívaly v podnikatelském sektoru a velmi málo podporovaly veřejnou vědu.

Oproti tomu státní peníze, přestože směřovaly především do veřejného výzkumu (13,6 miliardy Kč), podpořily výzkum a vývoj v soukromých podnicích částkou 3,2 miliardy korun. V letech 2011 a 2012 to však bylo zhruba o jednu miliardu více.

Roste počet pracujících ve výzkumu

Celkové výdaje na výzkum a vývoj loni překročily 88 miliard korun, což jsou téměř dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvádí analýza i říjnová data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Soukromé výdaje rostly přitom rychlejším tempem než výdaje ze státního rozpočtu.

Rostly i počty lidí, kteří pracují ve výzkumu, když loni poprvé tyto počty překročily stotisícovou hranici. Rostoucí trend vykazují i počty výsledků výzkumu a vývoje, ale podíl aplikovaných výsledků zůstává nadále nízký, a to pouze 12 procent.

Počátkem tohoto týdne bude o dokumentu, který předloží vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), jednat vláda.