Nastoupila jsem do práce na plný úvazek. Zhruba po dvou měsících jsem se dohodla se zaměstnavatelem na čerpání dovolené a jela na dva týdny na hory. Necelý měsíc po návratu jsem ale dostala výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, protože ve firmě nastaly změny. Nyní po mně zaměstnavatel chce, abych mu zpět vyplatila dovolenou, na kterou jsem už neměla podle zákoníku práce nárok. Já s tím ale nesouhlasím. Je zaměstnavatel oprávněn to po mě požadovat?

Předčasné čerpání dovolené

S čerpáním dovolené brzy po nástupu do práce jsme se každý v praxi určitě setkali - ať sami nebo u svého okolí. Takováto situace nastává zcela běžně, a proto na ní zákoník práce pamatuje.

Hlavní slovo při určování čerpání dovolené má ale i v tomto případě zaměstnavatel, a je tedy pouze na jeho dobré vůli, zda nám dovolenou, na kterou kvůli krátké době trvání našeho pracovního poměru ještě nevznikl nárok, odsouhlasí. Obě strany přitom musí přirozeně předpokládat, že ke splnění podmínek pro vznik nároku na dovolenou (tedy že pracovní poměr bude trvat dostatečně dlouho) dojde.

Délka dovolené

Za kalendářní rok má zaměstnanec ze zákona nárok nejméně na čtyři týdny placeného volna. Neznamená to ovšem, že v případě kdy je zaměstnanec zaměstnán pouze půl roku, žádnou dovolenou nemůže požadovat. Právo na dovolenou totiž vzniká již po 60 dnech trvání pracovního poměru.

Celková délka se pak vypočítává poměrně, např. odpracovaný celý kalendářní rok = celý nárok na dovolenou za kalendářní rok; odpracovaných šest měsíců = 6/12 nároku na dovolenou za kalendářní rok.

Nečekaný konec pracovního poměru

Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy zaměstnavatel zaměstnanci část dovolené, na kterou ještě nemá nárok, schválí/určí, avšak zaměstnanec poté v práci skončí dříve a dovolenou si tak ani nestihne „odpracovat“.

V tomto případě je zaměstnanec skutečně povinen se vyrovnat se zaměstnavatelem za volno, které mu nepříslušelo. Buď se může na konkrétní formě vyrovnání se zaměstnavatelem dohodnout, nebo je zaměstnavatel oprávněn danou částku zaměstnanci srazit ze mzdy, a to i bez jeho souhlasu.

Shrnutí

Z vašeho dotazu vyplývá, že jste čerpala 10 dní dovolené. Řekněme tedy, že váš pracovní poměr trval pět měsíců (i s dvouměsíční výpovědní dobou), váš celkový nárok na dovolenou tak činil 8,5 dnů (za předpokladu, že váš nárok na dovolenou za celý kalendářní rok byly čtyři týdny).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že i přesto, že vám dovolená na hory byla řádně schválena, jste povinna zbylý 1,5 dne zaměstnavateli zpětně doplatit, pokud si tedy zaměstnavatel automaticky sám danou částku nestrhne z vaší poslední vyplacené mzdy.

Odpovídali Ondřej Chlada a Kristýna Veselková z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.