„Běžně se setkáváme s případy mladých lidí, kteří byli zvyklí tvrdě pracovat už na střední a vysoké škole. Pracovní nasazení si chtějí zachovat i při nástupu do svého prvního povolání. Často to probíhá tak, že mladí mají pocit, že v práci zvládnou všechno a že delší čas strávený v kanceláři nebude mít vliv na jejich výkonnost,“ vysvětluje Petr Kubačka, ředitel Monster Career CZ.

Opak je ale pravda a u lidí, kteří jsou ohroženi pocitem vyhoření, se začne ve zvýšené míře objevovat únava, ztráta energie, chybějí jim nápady, a přestože chtějí tvrdě pracovat, mají dojem, že nic nestíhají. Pokud není těmto příznakům věnována patřičná pozornost, může to mít pro dotyčné jedince vážné zdravotní následky.

Syndrom vyhoření se totiž neprojevuje pouze na narušené psychice, ale také na fyzickém stavu člověka. Často o sobě dá vědět bolestmi hlavy a svalů nebo vysokým krevním tlakem. Může také způsobit náhlé přibírání na váze, nebo naopak úbytek tělesné hmotnosti.

Nejčastější příčinou syndromu vyhoření je pracovní stres a také nevhodný životní styl.

Mezi nejohroženější pracovní pozice patří podle výzkumu právníci, manažeři, konzultanti a lidé, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu a denně přicházejí do kontaktu s mnoha dalšími lidmi, na jejichž hodnocení jsou závislí.

Nejčastější příčinou syndromu vyhoření je pracovní stres a také nevhodný životní styl. Vedle únavy z kontaktů s klienty respondenti dále uváděli jako příčinu syndromu vyhoření nespokojenost s platovými podmínkami, velké pracovní vytížení a časovou náročnost práce.

Mileniálové požadují flexibilnější úvazky

„Firmy stále zvyšují nároky na své zaměstnance, zároveň si však uvědomují rizika s tím spojená. Proto se jim stres zažívaný v práci snaží kompenzovat formou zaměstnaneckých výhod. Pracovníci oceňují především ty benefity, které jim umožňují praktikovat ve volném čase zdravý životní styl,“ připomíná Petr Kubačka.

Zaměstnavatelé se shodují v tom, že nástup generace mileniálů na pracovní trh bude mít značný vliv na to, jakým směrem se bude vyvíjet způsob naší práce. Zaměstnanci narození v 80. a 90. letech se totiž liší od svých starších kolegů například v tom, že požadují flexibilnější úvazky, které jim umožní lepší skloubení profesního a soukromého života.