Ukázala to studie společnosti Trexima, jejíž výsledky na konferenci o minimální mzdě představila analytička trhu práce Kateřina Duspivová. Růst minimální mzdy podle zjištění vede k nivelizaci výdělků.

Berou více, pracují méně

Podle Duspivové v podniku s kolektivní smlouvou průměrný výdělek dosahoval 29 340 korun, bez smlouvy 26 666 korun. Medián mzdy činil u firem s kolektivní dohodou 25 423 korun a v ostatních podnicích 21 654 korun. Zaměstnanci, které smlouva kryla, pracovali měsíčně 173,2 hodiny. Jejich kolegové jinde dělali 174,3 hodiny.

Kvalifikovaným rostou platy pomaleji

Vliv na růst výdělků má i minimální mzda. Ta se od ledna zvedne o 700 korun na 9900 korun. V době, kdy minimální mzda roste, se podle analytičky nejrychleji zvyšují nejnižší tarifní stupně. Naopak kvalifikovaným pracovníkům vyšší výdělky rostou pomaleji. Rozdíly mezi jednotlivými tarifními stupni se navíc zmenšují.

„Dochází ke snižování mzdové nerovnosti. Velký pokles diferenciace mezd může být některými zaměstnanci považován za nespravedlivý, protože mzdy se nivelizují. To, že lidé vnímají vývoj mezd jako nespravedlivý, může následně vést k poklesu jejich produktivity a ke snížení výkonnosti podniku,“ dodala analytička Duspivová.