Plzeňský pivovar přivítal dijonské bednáře podruhé ve své historii. Ve světoznámé pivní metropoli se věnovali hlavně výrobě transportních padesátilitrových sudů včetně smolení.

Ve výrobě vinných a pivních sudů je rozdíl

„Ve své domovině pracují především na strojích. Zároveň existují značné rozdíly při výrobě pivních a vinných sudů,“ řekl Právu mistr bednářské party Plzeňského Prazdroje Josef Hrůza.

Dubové sudy na pivo musí držet tlak, po každém použití je navíc třeba jejich vysmolení – to si Francouzi v Plzni vyzkoušeli vůbec poprvé. Proti tomu víno v sudech odpočívá a dozrává. „Pivo nesmí přijít do styku se dřevem, víno naopak ano. Dřevo mu má co dát,“ pokračuje Hrůza.

Rozdílná je i velikost

Dalším rozdílem je velikost. Zatímco Francouzi vyrábějí dvou až pětihektolitrové nádoby, takzvané barikové sudy, v Prazdroji se vyrábějí sudy o menším i větším objemu.
„Bylo pro nás zajímavé vidět práci českých bednářů, protože používají jiné způsoby výroby. Některé zkušenosti, které jsme v Plzni nabyli, určitě využijeme při výrobě sudů na víno ve Francii,“ uvedl Paul Gonet, který v zemi galského kohouta bednáře učí.

Dostali vandrovní knížku

„Pivní sudy jsou úplně jiné než ty vinné. V Plzni jsme se naučili spoustu nových technik,“ kvitoval získané poznatky jednadvacetiletý student Anthony Bouzack, který stejně jako jeho kolegové na závěr stáže od mistra plzeňských bednářů dostal bednářské naučení, tedy rady a povinnosti k výkonu řemesla, a také vandrovní knížku, která svědčí o praxi v bednárně Prazdroje.

Bednařina se ve Francii obrozuje

Ve Francii bednářský obor v posledních letech zažívá obrození. V Plzni si tradiční řemeslo udržují kvůli zachování stálé chuti zlatavého moku Pilsner Urquell. „Máme osm bednářů, musí se starat o údržbu sudů i jejich výrobu. Sudy posíláme do celého světa,“ uzavírá Hrůza.