Jen pětina firem trestané lidi cíleně zaměstnává, další pětina trestní minulost svých zaměstnanců neeviduje. Nejde však jen o bezúhonnost, personalisté mají u bývalých vězňů obavy z nedostatečných pracovních návyků, zatížení exekucemi a také z nedostatečné praxe.

Čistý trestní rejstřík zákon požaduje jen u úzké skupiny zaměstnanců

Pětapadesát procent zaměstnavatelů v průzkumu uvedlo, že lidi se záznamem v rejstříku trestů vůbec nezaměstnávají. Nejčastějším odůvodněním je rozpor s firemními pravidly a nařízeními (polovina případů), dalších 17 % kvůli špatné předchozí zkušenosti, zbylá třetina uvádí jiné důvody, například to, že uchazeči se záznamem sice dostanou v rámci výběrového řízení šanci, ale následně neobstojí v konkurenci ostatních.

Čistý trestní rejstřík přitom zákon požaduje jen u úzké skupiny zaměstnanců: advokátů, policistů, hasičů, zdravotních sester, sociálních pracovníků nebo učitelů. Povinnost se týká i auditorů, notářů, advokátů nebo veterinářů. U úředníků na ministerstvech to žádá služební zákon. Pochopitelný je tento požadavek u pokladních nebo u bankovních úředníků. Ne vždy však musí záznam souviset s majetkovou trestnou činností – například v případě automobilové nehody.

Situace bývalých trestanců je složitá

Situace lidí po výkonu trestu nebo s trestem podmíněným je tak na pracovním trhu velmi komplikovaná. „Míst, která jsou jim bez překážek otevřena, je málo. Lze v podstatě hovořit o druhém trestu, protože tito lidé jsou v mnoha případech z možností získat práci předem vyloučeni,“ komentuje výsledky již druhého výzkumu na toto téma analytik společnosti LMC Tomáš Dombrovský.

Čistý rejstřík trestů často podmínkou

Výpis z rejstříku trestů přitom po uchazečích vyžadují více než dvě třetiny firem (68 %). 46 % zaměstnavatelů požaduje jeho doložení bez výjimky u všech obsazovaných pozic, další pětina jej žádá v závislosti na obsazované pozici. Pouze necelá třetina výpis nepotřebuje. To je zlepšení proti lednu 2013, kdy záznam v trestním rejstříku podle obdobného šetření nekontrolovalo pouze 22 % firem.

Zaměstnavatelé nejčastěji vyžadují výpis až před podpisem pracovní smlouvy (68 procent). V textu pracovního inzerátu se tento požadavek objevuje jen v 11 procentech, dalších 11 procent si výpis vyžádá před pozvánkou na pohovor nebo v jeho průběhu. Zbylá desetina žádá doložení čistého rejstříku trestů až po nástupu nováčka do zaměstnání, v těchto případech nejspíš obvykle jde již jen o formalitu.

Pro bývalé vězně jen práce rukama

Pětina (22 %) firem v průzkumu výslovně uvedla, že lidi se záznamem v rejstříku trestů zaměstnávají většinou na pozicích pro manuálně pracující. Na místo odborného specialisty se dostanou lidé se záznamem jen ve 4 % případů, ještě méně pravděpodobně se dostanou do managementu nebo na místo se zodpovědností za majetek či finance firmy – takovou příležitost získají pouhá čtyři promile ze všech uchazečů.

Firmám na bývalých odsouzencích nejvíce vadí nedostatečné pracovní návyky (37 %), zatížení exekucemi (29 %) a jejich další potíže – např. s bydlením (31 %), krátkou či zastaralou praxí (23 %), případně to, že jim praxe zcela chybí (19 %) nebo jim chybí kvalifikace (15 %). Naopak oceňují jejich vděk a loajalitu (44 % případů) a jejich pracovitost (40 %).