Na vzniku depresí a syndromu vyhoření se rovněž podílí pracovní stres. Ze studie, jejímiž hlavnímu řešiteli byli prof. MUDr. Jiří Raboch a klinický psycholog PhDr. Radek Ptáček, mimo jiné vyplynulo, že téměř třetina lidí zažila v práci šikanu, a to nejčastěji ze strany nadřízených.

„To je poměrně vysoké číslo. I šikana může být příčinou toho, že jsou lidé depresivní a cítí se vyhořelí. Tuto situaci řeší nadměrným pitím alkoholu a užíváním léků, přičemž oboje přispívá k dalšímu prohlubování depresí. Tím však vzniká jakýsi začarovaný kruh,“ říká dr. Ptáček.

Podceňujeme zdravý životní styl

Podle výsledků projektu pouze 17 procent dotazovaných dodržuje zdravý životní styl, přičemž z těch, kteří vykazují depresivní projevy, se řídí jeho pravidly jen necelých 6 %.

„Přitom právě životní styl má na neuropsychiatrická onemocnění velký vliv. Stresu se nevyhne žádný člověk v dnešním civilizovaném světě. Záleží však na tom, jak se s ním vypořádá. Někdo sedne na kolo a rozjede se do přírody, jiný si vezme lék na uklidnění, další sní tabulku čokolády a jiný si dá pivo nebo skleničku tvrdého alkoholu,“ říká prof. Raboch.

Extrémy jsou špatné

Podle něj jsou špatné jakékoliv extrémy: „Například zajímavým zjištěním je, že lidé, kteří konzumují alkohol příležitostně, tedy zhruba jednou týdně, depresemi trpí méně často. Výrazně vyšší projevy deprese vykazují abstinenti, nebo naopak ti, kteří pijí alkohol denně ve větší míře,“ vysvětluje.

Prevencí je fungující partnerský vztah

Prof. Raboch tedy doporučuje, aby lidé pro uchování duševního zdraví prováděli přiměřenou fyzickou aktivitu, zdravě jedli, nekouřili, nekonzumovali přespříliš alkoholu a věnovali se svým koníčkům. Je také důležité, aby měli dobré citové zázemí. „Fungující partnerský vztah a spokojenost v zaměstnání jsou důležitými faktory chránícími před rozvojem depresivních projevů,“ dodal prof. Raboch.