„O úroveň jazykové vybavenosti obyvatel se z hlediska potenciální pracovní síly zajímá naprostá většina investorů. Česká republika je v tomto ohledu konkurenceschopná, prostor pro zlepšení tu ale je, zejména u některých profesí,“ podotýká generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera.

Řídící pracovníci jsou na tom lépe

Velmi dobrý poměr jazykových znalostí vykazují podle průzkumu řídící a odborní pracovníci. Alespoň jedním jazykem se domluví přes 90 procent z nich. U dělnických profesí se naopak vůbec nedomluví celých 50 procent. Vyšší podíl lidí se znalostí alespoň jednoho cizího jazyka je ve městech nad devadesát tisíc obyvatel, v Olomouckém kraji a Praze.

Míra znalostí stagnuje

„Z průzkumů je patrné, že míra jazykových znalostí v České republice v současnosti nikterak neakceleruje, spíše stagnuje,“ uvedl ředitel společnosti STEM Jan Hartl. V průzkumu, jehož se zúčastnilo více než dva a půl tisíce lidí ve věku 18 až 59 let, dvaasedmdesát procent dotazovaných uvedlo, že rozumí jednoduchým psaným textům alespoň v jednom cizím jazyce, nepočítaje slovenštinu.

S mluvením je to horší

Evropský průměr jazykových znalostí je podle Eurobarometru jen 54 procent, úředníci Evropské komise však zjišťují, jestli se Evropané cizím jazykem aktivně domluví. Z takového porovnání už ale Češi moc dobře nevycházejí. Jen 34 procent populace mluví anglicky plynně nebo aktivně, zbytek má znalosti pasivní nebo žádné. Dvacet procent populace komunikuje bez větších problémů německy a třináct procent rusky.

Premianty jsou Seveřané

Tradičními evropskými přeborníky v jazykové vybavenosti jsou Seveřané. Podle posledního měření Eurobarometru z roku 2012 mluví v Dánsku, Švédsku nebo Nizozemí přibližně 90 procent obyvatel alespoň jedním cizím jazykem, většinou anglicky.