Tento názor sdílí 71 procent dotázaných v aktuálním průzkumu Komory certifikovaných účetních (KCÚ). Přibližně čtvrtina (26 %) respondentů je přesvědčena, že úroveň kvalifikace finančních účetních by měl řešit zákon, podobně jako je tomu u auditorů nebo daňových poradců.

Podnikatele úroveň účetních „nebolí“

„Podnikatelé si v současnosti s výběrem kvalitních finančních účetních příliš hlavu nelámou. Podle nás jim stále není jasný rozdíl mezi běžnou účetní provádějící jen určité omezené účetní operace a plně kvalifikovanou účetní. I proto se podle mínění více než poloviny dotázaných účetních profesní kvalifikace zatím neprojevuje na jejich platovém ohodnocení,“ říká Dita Chrastilová, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních.

Zvýšit prestiž českých účetních

KCÚ ve spolupráci se švýcarským partnerem veb.ch proto realizuje projekt, který má podpořit prestiž účetní profese v Česku. V závěru roku v Praze společně uspořádali konferenci na téma Rozvoj lidských zdrojů v oblasti certifikovaných účetních, na níž si švýcarští a čeští odborníci vyměnili zkušenosti.

„Švýcarský model nám jako vzor velmi vyhovuje, protože tam úroveň kvalifikace vyžaduje praxe, ne regulátor nebo explicitní legislativa. Trh oceňuje různé úrovně profesního vzdělání i po finanční stránce. Průměrný příjem držitele tzv. odborného průkazu v účetnictví je ve Švýcarsku přibližně 112 tisíc švýcarských franků ročně, u vyšší úrovně, tedy diplomu, se plat pohybuje kolem 178 tisíc,“ dodala Chrastilová.

Dobrých účetních je nedostatek

I přes vysokou nezaměstnanost je podle respondentů průzkumu KCÚ na českém trhu citelný nedostatek kvalitních účetních. Téměř polovina profesních účetních si rovněž myslí, že prestiž a postavení účetních na trhu práce by mohl zlepšit zejména daňový aspekt účetnictví. Chyby v závěrkách a s tím související chyby v daňových přiznáních, hrozící penále a doplatky jsou z pohledu 48 procent respondentů největší pákou na vnímání nutnosti vyžadovat odbornost.