Více než polovina (55 %) respondentů má během studia zkušenost s příležitostnou nebo pravidelnou brigádou, necelá polovina (48 %) získává zkušenosti prostřednictvím praxe v oboru, který studuje, a 44 % respondentů si přivydělává prostřednictvím brigády, která s jejich studijním oborem nesouvisí. Nejdůležitějšími kritérii pro výběr odborné praxe a zaměstnání je příležitost učit se, rozvíjet se a získávat odbornou praxi. Takové jsou vybrané závěry třetího průzkumu společnosti Deloitte s názvem „První kroky na trhu práce“, který zahrnuje odpovědi více než 4000 studentů z 11 zemí střední Evropy.

Nejčastější jsou krátkodobé brigády

„Ačkoli mezi nejčastější pracovní zkušenosti patří krátkodobé brigády, studenti v České republice považují za nejužitečnější praxi v oboru, který studují, a zkušenosti získané v zahraničí. Zatímco příležitost rozvíjet se je při výběru odborné praxe důležitým kritériem pro třetinu studentů, při výběru zaměstnání je toto kritérium rozhodující pouze pro pětinu z nich,“ uvedl Evžen Korděnko, ředitel v oddělení podnikového poradenství společnosti Deloitte.

Populární je Erasmus

„Češi oproti ostatním zemím ve střední Evropě využívají během studia více sezónních prací v rodné zemi, přestože ji nepovažují za tolik užitečnou, jako třeba praxi v oboru, který studují. Mezi studenty v ČR jsou velmi oblíbené zahraniční výměnné studentské programy, jako například „Erasmus“, jichž se účastní 28 procent dotázaných,“ doplnil Ivo Půda, senior konzultant v oddělení podnikového poradenství společnosti Deloitte.

Důležitý je pracovní kolektiv i plat

Nejdůležitějšími aspekty pracovního života je pro respondenty příjemný pracovní kolektiv, dobrý plat a možnost dosáhnout dobrých výsledků v rámci svých schopností. Za méně důležité aspekty studenti označili nezávislou (samostatnou) práci, pružnou pracovní dobu či stres v zaměstnání.

Studenti vnímají své odborné schopnosti jako vysoké, kromě podnikatelských schopností a iniciativnosti. Týmová práce a komunikativnost se podle nich nejlépe rozvíjí po absolvování odborné praxe.

Češi očekávají vyšší nástupní platy

Nástupní plat čeští studenti očekávají v průměru okolo 880 eur čistého, tedy okolo 22 tisíc korun. Liší se tak například od svých kolegů na Slovensku, kteří uvedli v průměru 737 eur, v Polsku (686 eur) a v Maďarsku (588 eur). Nejvyšší plat při nástupu do prvního zaměstnání očekávají studenti ve Slovinsku (1004 eur), nejnižší nástupní plat naopak uvedli respondenti v Albánii (336 eur) a v Bulharsku (397 eur).

Ochota stěhovat se za prací

72 % respondentů v ČR je ochotno se kvůli lepším pracovním příležitostem přestěhovat do jiného města a 63 % by se odstěhovalo do zahraničí. Větší ochotu v tomto ohledu mají muži. 65 % žen je ochotno přestěhovat se do jiného města a 58 % do zahraničí, zatímco u mužů by se do jiného města přestěhovalo 82 % z nich a 72 % z nich by za zajímavou pracovní nabídkou šlo do zahraničí.

„Obecně platí, že mladí lidé jsou velmi flexibilní a připraveni se kvůli zajímavé pracovní pozici přestěhovat,“ doplnil Ivo Půda.

Do roka plánují povýšení

Součástí průzkumu byly i otázky týkající se délky setrvání u prvního zaměstnavatele, či za jak dlouho očekávají povýšení. Téměř 60 % absolventů a studentů v ČR plánuje u prvního zaměstnavatele setrvat déle než jeden rok, nicméně očekávají, že po prvním roce budou pracovně povýšeni. 40 % mladých lidí neví, jak dlouho chtějí u svého prvního zaměstnavatele setrvat.