Úžas nad neuvěřitelnými schopnostmi svého dítěte, když jsou tyto schopnosti ve skutečnosti zcela průměrné, je škodlivý.

Tvrdí to přední britský klinický psycholog Stephen Grosz. Autor mnoha publikací na stránkách listu Daily Mail varuje rodiče, aby to s vychvalováním nepřeháněli.
„Ty jsi tak chytrý!“ „Ty jsi hotový umělec.“ „Ty jsi naše hvězda!“ To jsou věty, které mají zhoubný vliv na sebevědomí a ovlivňují negativně výkonnost dítěte ve škole.

Spolužáci to vidí jinak

Podobné vychvalování v dítěti vyvolává mylný dojem, že je skutečně výjimečné. Jenže pak ve škole v konkurenci spolužáků zjistí, že vlastně žádnou hvězdou není. Když se mu nedostává stejného vychvalování od učitelů a spolužáků, je postupně frustrováno a cítí tlak, že musí být lepší.

Podle Grosze tyto nebezpečné „prázdné fráze“ činí děti nešťastnými a nutí je naplňovat falešná očekávání.

„Místo vychvalování by měli rodiče motivovat. Říkat dětem komplimenty méně často, podporovat je v činnosti a u skutečně dobrých výsledků jim pogratulovat, že se snažily na maximum a předvedly dobrou práci,“ radí profesor Grosz.