Jaký je rozdíl mezi Národní soustavou povolání a Národní soustavou kvalifikací?

Národní soustava povolání popisuje výkon povolání či pracovní pozice. Národní soustava kvalifikací je databáze dovedností potřebných pro výkon povolání nebo pracovní pozice. Obě soustavy jsou vzájemně provázané. Jde o průlomovou záležitost, protože až do nedávna se daly oficiálně uznávané kvalifikace získat pouze v klasickém školském systému.

Absolventi škol nejsou schopni plnit požadavky zaměstnavatelů, protože nemají potřebné znalosti a dovednosti.

Postupně tak dochází k naplňování vize o vybudování systému celoživotního učení, který je nezbytný pro udržení konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodní konkurenci.

Komu jsou oba systémy určeny?

Zaměstnavatelům, školám i všem občanům, které čeká změna nebo doplnění kvalifikace v průběhu života. To jsou podle statistik zhruba tři čtvrtiny lidí na českém trhu práce. Předpokládáme, že systémy budou zastřešeny společným informačním systémem, kde se člověk dozví, která kvalifikace je na trhu skutečně žádaná a jak ji co nejefektivněji získat.

Klíčová je role zaměstnavatelů, kteří pracovní příležitosti vytvářejí. Nakolik do toho mohou mluvit?

Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací jsou realizovány prostřednictvím řady zaměstnavatelů, ať už reprezentantů klíčových zaměstnavatelských sdružení a firem, nebo expertů zapojených v takzvaných sektorových radách a jejich pracovních skupinách. Ty přesně definují požadavky na povolání a pracovní pozice a upřesňují kvalifikační standardy.

Které firmy už se aktivně zapojily?

S uvedeným systémem v personální praxi pracují například ŽĎAS, MOTOR JIKOV, CENSUS SECURITAS a řada dalších. V těchto společnostech začínají personalisté využívat výstupů obou systémů například při náboru, koncipování podnikových katalogů, tvorbě plánů rozvoje personálu a adaptaci nových pracovníků. Přesně definované požadavky jsou pak užitečné i pro Úřad práce ČR a pracovní agentury. To všechno ulehčí práci například personalistům ve firmách.

Ve Velké Británii se sektorové rady osvědčily a Česká republika se jimi nechala inspirovat. Jak fungují?

Do sektorových rad je u nás nyní zapojeno více než 1150 zástupců zaměstnavatelů a jejich asociací a svazů. Taková míra zapojení zaměstnavatelů u nás nemá obdoby a nejlépe vypovídá o tom, jak velký význam zaměstnavatelé budovanému systému přikládají.

Personalisté si hodně slibují od sektorových dohod. O čem dohody jsou a v čem mohou pomoci?

Sektorová dohoda představuje společenský konsenzus státní a veřejné správy a zaměstnavatelů na řešení problémů v oblasti lidských zdrojů České republiky. Bohužel dnes máme na jedné straně zástupy nezaměstnaných a na druhé straně pracovní nabídky, které není možné obsadit kvalifikovanými pracovníky. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná.

Proto je třeba vedle zpřísňování parametrů pro pobírání dávek v nezaměstnanosti zároveň uchazečům o zaměstnání nabídnout reálné překvalifikování podle aktuální situace na trhu práce. Nepříznivá situace se totiž prohlubuje.

Například absolventi škol nejsou schopni plnit požadavky zaměstnavatelů, protože nemají potřebné znalosti a dovednosti. Ani jejich počty nejsou odpovídající a neřeší přirozené úbytky kvalifikovaných pracovníků ve firmách.

Zaměstnavatelům pak nezbývá nic jiného než suplovat absenci státu a přicházet s návrhy konkrétních řešení. Tyto cíle a návrhy opatření k odstranění vzniklých disproporcí lze řešit právě prostřednictvím sektorových dohod.

Co chystáte v nejbližším období?

Nejprve je třeba všechny strany informovat a získat jejich podporu, protože jde o zcela novou věc. Připravujeme také přímou podporu formou poradenství k využití obou systémů ve firmách, které zaměstnavatelům nabízíme zdarma. Všechny, kdo uvažují o využití Národní soustavy povolání nebo by chtěli vědět více, zveme na regionální kulaté stoly.

Zájemcům stačí kontaktovat regionální zástupce Svazu průmyslu a dopravy ČR na adresách uvedených na webových stránkách www.spcr.cz – Orgány/Výkonný aparát/Regionální zastoupení.