Chtěla bych se zeptat, zda musí zaměstnavatel proplatit práci přesčas, když mám stanovenou měsíční mzdu a ve smlouvě mám napsaný úvazek 7,5 hodiny / denně a pracuji déle, než těch 7,5 hodiny. Zaměstnavatel mi řekl, že z toho důvodu, že mám měsíční mzdu, tak u mě práce přesčas prostě není, i když pracuji déle než 7,5 hodiny denně.

Práce přesčas a možnost jejího nařízení

Práce přesčas je, jak sám název napovídá, práce výjimečná, vykonávaná na příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele, která přesahuje zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.

Stanovenou týdenní pracovní dobou se pak rozumí typicky 40 hodin týdně s výjimkami pro zaměstnance pracující v podzemí a zaměstnance v třísměnném nebo nepřetržitém provozu (37,5 hodiny) a pro zaměstnance pracující ve dvousměnném provozu (38,75 hodiny). Stanovená týdenní pracovní doba může být taktéž zkrácena kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.

V dotazu uvedených 7,5 h denně, tedy 37,5 h týdně, je buď jeden z případů uvedených výše, nebo se jedná o tzv. kratší pracovní dobu, kterou si zaměstnanec sjednal se zaměstnavatelem. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou ovšem nelze práci přesčas vůbec nařídit a zaměstnanec s jejím výkonem musí souhlasit.

Pokud se však v daném případě nejedná o sjednanou kratší pracovní dobu, může vám zaměstnavatel nařídit výkon práce přesčas, a to až v maximálním rozsahu 8 hodin za týden a celkem 150 hodin ročně. Pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodnete, můžete ročně konat až 416 hodin práce přesčas, ovšem v tomto rozsahu již zaměstnavatel nemůže práci přesčas nařídit jednostranně.

Odměňování za práci přesčas

Zaměstnanci za odvedenou práci přesčas přísluší základní mzda za odpracovanou dobu a dále minimálně 25% příplatek. Příplatek může být sjednán i vyšší. Pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou, je možné namísto příplatku zaměstnanci poskytnout náhradní volno v rozsahu práce přesčas, která byla vykonána.

Pozor, mzda za práci přesčas ani příplatek však zaměstnanci nepřísluší, pokud došlo ke sjednání mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas. U běžných zaměstnanců může být v základní mzdě zahrnuto až 150 hodin přesčasové práce za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců pak může být takto ve mzdě zahrnuta veškerá přesčasová práce (tedy max. 416 hodin za kalendářní rok). Toto ujednání však musí být uvedeno přímo v pracovní smlouvě, či dohodě o sjednání mzdy.

Shrnutí

Pokud ve vašem případě nedošlo ke sjednání tzv. kratší pracovní doby, má zaměstnavatel právo vám nařídit výkon práce přesčas ve stanoveném limitu. Za takto vykonanou práci však máte nárok na mzdu a příplatek za práci přesčas, pokud jste si ovšem se zaměstnavatelem nesjednal mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas.

Skutečnost, že máte sjednanou měsíční mzdu (a ne například hodinovou), sama o sobě vliv na nárok na odměňování za práci přesčas nemá.

Odpovídal Ondřej Chlada z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.