Zatímco v prvním pololetí minulého roku se od plzeňských podnikatelů vybralo 117 miliónů korun, letos je to jen dvacet. „Jednou z hlavních příčin je vysoký, 80procentní paušál, který si mohou od svých příjmů odečíst všichni řemeslníci,“ řekl Právu ředitel plzeňského finančního úřadu Roman Kasl.

„Pokud si uplatní i daňové odpočty na rodinné příslušníky, dostanou se do minusu, a nejen že neplatí žádnou daň, ale stát jim vzniklý rozdíl ještě dorovnává. Což je asi trochu špatně,“ podotkl Kasl. Podle něj daň z příjmů fyzických osob dnes neplatí – zcela legálně – čím dál více podnikatelů.

Krize kvůli krizi

Zmíněný paušál, o jehož redukci nyní uvažuje ministerstvo financí, platí od počátku roku 2009, kdy jej zavedla vláda jako jedno z protikrizových opatření. „V praxi to vypadá tak, že řemeslníka, který si za rok vydělá dva milióny a využije osmdesátiprocentní paušál i slevy na manželku a dvě děti, stát ve výsledku ještě dotuje,“ podotkl Kasl.

Stejné výhody mají i cizinci, kteří u nás pracují na živnostenský list. „A pokud mají děti doma za hranicemi, dejme tomu na Ukrajině, mohou daňové slevy uplatnit i na ně,“ vysvětlil Kasl. Propad inkasa daně od fyzických osob ještě zvýraznil fakt, že loni bylo mimořádně vysoké. „Živnostníci totiž dopláceli zálohy, které nemuseli hradit v roce 2009,“ uvedl Kasl.

Rozpočet v ohrožení

Do plzeňské kasy k 11. červenci doputovaly daňové příjmy ve výši 1,876 miliardy korun, loni to bylo ke stejnému datu o dvaadvacet miliónů víc.

„Rozpočet přitom počítal s růstem daňových příjmů meziročně o tři procenta. Snad se to zlepší, ale optimismus zatím není na místě,“ připustil ekonomický náměstek plzeňského primátora Martin Zrzavecký (ČSSD). Každé procento je znát – má hodnotu čtyřiatřiceti miliónů korun. „Pokud nepřijde obrat k lepšímu, budeme muset na podzim přistoupit k úpravě rozpočtu,“ upozornil Zrzavecký.