Ochotu nabídnout úplatek kvůli zakázkám projevilo 44 procent oslovených v Řecku, 39 procent v Rusku, 36 procent v Turecku a 29 procent v Rumunsku. Evropský průměr činí 18 procent.

"Naopak Norsko (s šesti procenty) a Francie (s pěti procenty) patří k zemím, kde se uplácí nejméně," komentovala Magdalena Souček výsledky průzkumu.

Česko se podle výsledků průzkumu umístilo na "předních příčkách" i v souvislosti s ochotou respondentů poskytnout osobní dar (26 procent) nebo uhradit nadstandardní náklady na reprezentaci (26 procent), což podle Tomáše Kafky znamená například placení nákladných dovolených.

"Účel světí prostředky"

Celkem 54 procent oslovených manažerů v Česku připustilo podle Kafky neetické jednání, aby v obtížných ekonomických podmínkách splnili finanční cíle.

Jako nepřijatelné odmítlo takové jednání 18 procent manažerů. Pro zbytek je různou měrou ospravedlnitelné kvůli zakázkám uplácet (32 procent), platit nadstandardní náklady na reprezentaci (41 procent) nebo získávat zakázky díky darům či službám (27 procent).

Korupce je rozšířená

Zhruba čtyři z pěti všech dotázaných se podle Kafky domnívají, že korupce je v podnikatelské sféře rozšířeným jevem. Téměř čtyřicet procent respondentů pak souhlasilo s tím, že se v jejich odvětví zakázky běžně získávají díky úplatkům.

"Pouze 18 procent zaměstnanců věří, že by se jejich management žádného neetického jednání nedopustil," uvedl Kafka.

Poctivost se moc nenosí

Názor, že je pro společnost z obchodního hlediska výhodou mít pověst "poctivého hráče", sdílí jen 37 procent dotázaných, což je v dost značném rozporu s 66 procenty na evropské úrovni. „Jinými slovy - většina se domnívá, že se svým způsobem dobrá pověst nevyplatí nebo na ní spíš nezáleží," konstatoval Kafka.

Respondenti se skepticky vyjádřili i ve vztahu k policii, státnímu zastupitelství, regulačním orgánům nebo úřadům. Pouze šest procent oslovených si totiž myslí, že jsou příslušné orgány ochotny korupci stíhat a jsou úspěšné v dotahování případů do pravomocných odsuzujících rozsudků.

Podle velké části oslovených - 83 procent - by měl být přísnější dohled regulačních a státních orgánů, aby se snížilo riziko hospodářské kriminality a korupce. Kafka upozornil na to, že v podobném průzkumu z roku 2009 tento názor v Česku sdílelo 68 procent dotázaných.