Zaměstnáváme zaměstnance se ZPS, kteří pracují na kratší pracovní dobu. Nyní bychom potřebovali, aby krátkodobě pracovali pro splnění výjimečné zakázky přesčas. Tento by si v následujícím období tj. do dvou měsíců mohli vybrat formou náhradního volna. Zaměstnanci ale tuto práci přesčas odmítají. Jak postupovat, abychom neporušili zákoník práce, ale neztratili zakázku?

Zákoník práce umožňuje sjednat kratší pracovní dobu, než je stanovená týdenní pracovní doba, která je určená pouze horní hranicí obecně na 40 hodin týdně. K takovému kroku se často uchylují zaměstnavatelé z provozních důvodů nebo na žádost zaměstnance v případech, kdy mu nedovoluje jeho zdravotní stav či jiné vážné důvody pracovat po celou stanovenou pracovní dobu.

Sjednání kratší pracovní doby

Vždy ale platí, že kratší pracovní doba musí být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta (obvykle přímo v pracovní smlouvě nebo v jejím dodatku) a zaměstnanci náleží odpovídající mzda. Pro ilustraci, pokud zaměstnanec pracuje 50 procent stanovené týdenní pracovní doby (tj. 20 hodin), náleží mu 50 procent mzdy.

Zaměstnavatel je sice povinen vytvářet podmínky, aby žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu mohl vyhovět, zaměstnanec ale na ni nemá nárok automaticky. Výjimkou jsou pouze případy týkající se určitých skupin zaměstnanců, jako jsou těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let, jejichž žádost může být ze strany zaměstnavatele odmítnuta pouze z vážných provozních důvodů.

Z druhé stranu ani zaměstnavatel nemá možnost jednostranně určit, že zaměstnanec bude pracovat po kratší pracovní dobu, tedy nemůže mu pouze na základě vlastního rozhodnutí tzv. krátit úvazek, pokud by např. nebyl dostatek práce na celou stanovenou týdenní pracovní dobu. Vždy proto musí dojít k dohodě se zaměstnancem, kterému, jestliže nesouhlasí, musí být umožněno pracovat po celou stanovenou týdenní pracovní dobu. V opačném případě by měl zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši svého průměrného výdělku za dobu, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci.

Práce přesčas při kratší pracovní době

Při kratší pracovní době je práce přesčas posuzována odlišně. Prací přesčas se rozumí až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu u zaměstnavatele, tj. zpravidla práce přesahující 40 hodin týdně. Výkon práce přesčas navíc nelze zaměstnanci nařídit, ale zaměstnavatel se s ním vždy musí dohodnout.

Z těchto důvodů tudíž zaměstnanec může po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem vykonávat práci nad rámec sjednané kratší pracovní doby, ale příplatek za práci přesčas mu bude náležet teprve za vykonanou práci nad rámec stanovené týdenní pracovní doby u zaměstnavatele. Tímto opatřením je zajištěna podmínka rovného zacházení ve vztahu k zaměstnancům pracujícím po celou stanovenou týdenní pracovní dobu.

Příklad
Zaměstnanec má sjednánu kratší pracovní dobu v rozsahu 20 hodin týdně. Práce v rozmezí od 0 do 20 hodin = práce v rámci kratší pracovní doby. Náleží pouze mzda. Zaměstnanec je povinen konat.
Práce od 20 do 40 hodin = práce v rámci stanovené týdenní pracovní doby u zaměstnavatele. Náleží pouze mzda. Zaměstnanec není povinen konat. Zaměstnavatel nemůže nařídit, možné se jen dohodnout.
Více než 40 hodin týdně = práce přesčas, zaměstnanci náleží mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku za práci přesčas. Zaměstnanec není povinen konat. Zaměstnavatel nemůže nařídit, možné se jen dohodnout.

 

Shrnutí

Bohužel ve vašem případě nezbude nic jiného, než se se zaměstnanci na výkonu práce nad jejich kratší pracovní dobu dohodnout. Pokud s touto prací souhlasit nebudou, budete muset najít jiné řešení, například přes agenturní zaměstnávání nebo výpomoc formou DPČ nebo DPP. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou požívají vyšší ochranu než zaměstnanci pracující na plnou pracovní dobu, kde lze práci přesčas (až na některé výjimky) bez problémů nařídit, a to v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce nebo 8 hodin v týdnu.

Na dnešní dotaz odpovídali Ondřej Chlada a Ondřej Krtička z advokátní kanceláře  Randl Partners

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.