Poradna: Mám podepisovat smlouvu, když s některými body nesouhlasím?

Pracovní smlouva má přímo ze zákoníku práce stanoveny tzv. podstatné náležitosti. Jedná se o ujednání druhu práce, místa jejího výkonu a ujednání o dni nástupu do práce. Bez sjednání těchto podstatných náležitostí nedojde vůbec ke vzniku pracovního poměru. Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou samozřejmě sjednat i další náležitosti – např. zkušební dobu, delší výpovědní dobu, zvýšené odstupné, přesný rozsah pracovní doby, pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad atd. Záleží na tom, co si strany společně domluví.

Nezapomínejte na to, že pracovní smlouva je dvoustranný dokument, není to formulář, který vám zaměstnavatel předložil a vy jste povinen ho podepsat. Na podmínkách pracovního poměru se se zaměstnavatelem vzájemně domlouváte, proto pokud se vám něco v pracovní smlouvě nelíbí, nebo vám tam něco chybí, je potřeba na to hned upozornit a domluvit se na úpravě. Právě při uzavírání pracovní smlouvy je čas na to, abyste se na pracovních podmínkách domluvili.

Co se týče samotné formy pracovní smlouvy, doporučujeme, aby vždy měla písemnou formu, a po jejím podepsání jste si odnesl jedno její vyhotovení. Toto vyhotovení si, prosím, řádně uložte, a to tak, abyste měl možnost kdykoliv se do něj podívat a připomenout si, jaký byl obsah sjednaných podmínek.

Druh práce vymezuje, jakou práci budete pro zaměstnavatele vykonávat. Zaměstnavatel pak není oprávněn po vás požadovat, abyste pro něho vykonával práci jiného druhu, než který máte sjednán v pracovní smlouvě.

Druh práce může být sjednán poměrně široce a nemusí se jednat o jednu konkrétní činnost, kterou budete vykonávat. Rovněž nic nebrání sjednání více druhů práce. Pozor: pracovní náplň většinou nebývá součástí pracovní smlouvy a je ze strany zaměstnavatele určována jednostranně v rámci druhu práce, který jste si sjednal. Nic ale nebrání tomu, aby pracovní náplň byla součástí pracovní smlouvy – opravdu vždy bude záležet na dohodě se zaměstnavatelem.

Místo výkonu práce vymezuje, kde po vás zaměstnavatel může požadovat výkon práce. Mimo sjednané místo výkonu práce jste pak povinen vykonávat práci pouze v případě, že budete souhlasit s vysláním na pracovní cestu.

Obdobně jako u druhu práce je možné sjednat místo výkonu práce konkrétně na dané pracoviště (například konkrétní ulici), ale i šíře (například jako obec). Pokud však ze sjednaného druhu práce vyplývá, že práci budete konat na větším území než je jedna obec – například řidič, obchodní zástupce, ředitel regionálních poboček – může být vaše místo výkonu práce sjednáno i hodně široce (například Česká republika, Středočeský kraj atd.). V praxi je nejběžněji sjednáváno jako místo výkonu práce území jedné obce – tedy pokud například pracujete v Praze, tak Praha.

V případě, že máte místo výkonu práce sjednáno šíře než jednu obec (například jako Středočeský kraj) nezapomeňte si pro účely cestovních náhrad sjednat pravidelné pracoviště. V opačném případě by platilo, že pravidelným pracovištěm je místo odkud nejčastěji začínají vaše pracovní cesty, a to by vám nemuselo vždy vyhovovat.

Den nástupu vymezuje, kdy pracovní poměr vznikne. Typicky se sjednává na konkrétní datum, ale může se sjednat i jako konkrétní událost (např. následující kalendářní den po vaší promoci atd.).

Zákoník práce rovněž definuje skupinu práv a povinností, které sice nemusí být uvedeny v pracovní smlouvě, ale pokud tomu tak není, musí vám zaměstnavatel údaje o těchto právech a povinnostech písemně sdělit nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Pozor: jedná se o jednostrannou informaci, v případě změny vás zaměstnavatel pouze bude jednostranně informovat a k této změně nebude potřebovat váš souhlas.

Jedná se například o bližší vymezení druhu a místa výkonu práce. Pokud je v pracovní smlouvě například sjednána jako místo výkonu práce obec, musí vás zaměstnavatel informovat o konkrétním místě/ulici kde budete práci konat. Rovněž by vás měl informovat o vaší pracovní náplni nebo vám sdělit více podrobností k sjednanému druhu práce.

Obsahem jsou i údaje o délce dovolené a způsobu jejího určování - tedy na jaký rozsah dovolené máte nárok a jak vám dovolená bude určována. Pokud jste se však se zaměstnavatelem domluvili, že vám dá např. týden dovolené navíc, doporučujeme toto ujednání začlenit přímo do pracovní smlouvy. Tak si zajistíte, že vám zaměstnavatel tento týden navíc bez vašeho souhlasu nebude moci odebrat.

Dalšími údaji jsou informace o týdenní pracovní době a jejím rozvržení a údaje o mzdě, její splatnosti a termínu, místu a způsobu její výplaty. Rovněž v případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace a došlo ke sjednání kolektivní smlouvy, je vás o této skutečnosti zaměstnavatel povinen informovat.

V každém případě vám doporučujeme si pracovní smlouvu, kterou vám zaměstnavatel předloží, pečlivě a v klidu přečíst. Nejasné věci si vyjasnit a ve smlouvě si je přímo upravit. Smlouvu doplnit o věci, které jste si před nástupem dohodli a které by tedy měly být součástí vašeho smluvního ujednání.

Ačkoliv často slýcháváme, že zaměstnanci nemají právo do pracovní smlouvy zasahovat a musí ji podepsat tak, jak jim ji zaměstnavatel předložil, toto tvrzení není pravdivé. Jak jsme uvedli, smlouva je dvoustranný dokument a vždy jsou na její uzavření potřeba dvě strany. Zaměstnavatel a zaměstnanec mají naprosto stejná práva a ani jedna ze stran není povinna podepsat něco, s čím plně nesouhlasí.

Na dnešní dotaz odpovídali Nataša Randlová a Ondřej Chlada z advokátní kanceláře  Randl Partners